Kruanova dobrodružství 08

Středa v 5:20 | ABC ročník 20. |  Škola
 

Kruanova dobrodružství 07

Středa v 5:17 | ABC ročník 20. |  Škola

Kruanova dobrodružství 06

Středa v 4:50 | ABC ročník 20. |  Škola
 


Jmelí

Úterý v 17:25 | novinky |  Vánoce

Jmelí je považováno za magickou rostlinu, přisuzuje se mu zázračná moc

Magičnost jmelí je známa již z doby Keltů. Keltští kněží odsekávali zlatým srpem větvičky jmelí s přáním štěstí a lásky. Má být zavěšeno na dveřích a políbení pod ním na Štědrý den zajistí lásku a plodnost až do příštích Vánoc. Nosí také štěstí, ale jen tomu, kdo je jím obdarován.

Větvička jmelí putuje v adventním čase téměř do každé domácnosti.
Větvička jmelí putuje v adventním čase téměř do každé domácnosti.
FOTO: Robert Voleman, Právo
čtvrtek 6. prosince 2018, 5:02
Podle jedné z legend bylo kdysi jmelí stromem, z jehož dřeva Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech jej Římané porazili, aby z něj pro Ježíše zhotovili kříž. Strom pak hanbou seschl do malých keříků a přeměnil se v rostlinu zahrnující lidi kolem sebe dobrem. A stejně jako jsou věřící částečně živi z Kristova těla, i jmelí žije částečně díky jiným stromům.
Věřilo se, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Podle Keltů také zajišťovalo plodnost a odtud plyne tradice líbání pod jmelím.
Polibek pod jmelím
Polibek pod jmelím
FOTO: Jiří Tomaškovič, Právo
Ve středověku se jmelí používalo i v lidovém léčitelství. Dnes jeho účinků využívá i moderní medicína, a to k výrobě léčiv na aterosklerózu, protože jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév.
Tradiční snítce zavěšené na dveřích či u stropu sluší pentle nebo korálkové řetízky zakončené jednoduchými vánočními ozdobami.
Tradiční snítce zavěšené na dveřích či u stropu sluší pentle nebo korálkové řetízky zakončené jednoduchými vánočními ozdobami.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Kde roste

Jmelí roste v korunách opadavých listnatých stromů, přičemž nejčastěji na topolech, lípách, akátu či na jabloních. Na každém stromě, na kterém cizopasí, přitom vypadá jinak. Z lípy bývá placaté, s drobnými listy. Nejhezčí keříky rostou na topolu, bývají to velké, výstavní, trojrozměrné koule.
Tento rostlinný parazit není na svém hostiteli úplně závislý. Fotosyntézou si vytváří živiny, potřebuje tedy pouze vodu a minerály. Jmelí je téměř nezničitelné, umírá až se svým hostitelem. Třeba na cedrech můžeme najít jmelí staré i čtrnáct století.
Semena jmelí rozšiřují ptáci trusem nebo vyvrhnutím z volete spolu s jinými nestrávenými látkami. Ze semene vyroste v květnu klíček, který má jedinou touhu. Musí uniknout slunci a schovat se do štěrbin kůry. Tak setrvá až do příštího roku, kdy z něj opadne obal. Klíček pak začne prorůstat kůrou do dřeva, ze kterého čerpá mízu.
Nejkrásnější keříky jmelí rostou na topolu.
Nejkrásnější keříky jmelí rostou na topolu.
FOTO: ČTK
Z pupenu vyrostou v druhém roce pouze dva listy, ve třetím roce pak z každého listu vyraší nová větévka se dvěma listy na koncích. Každý rok přibude lodyze jedno rozvětvení, proto můžeme na Vánoce velmi přesně odhadnout stáří rostliny, kterou máme doma. Květy se objevují ve čtvrtém roce.
Zeleného jmelí je v přírodě jen asi deset až patnáct procent. Málokterý strom totiž dokáže poskytnout tomuto parazitovi tolik mízy, aby si dokázal vyrobit dostatek zeleného chlorofylu. A tak je většina rostlin jmelí žlutozelená. Lidé si myslí, že to je stará rostlina, ale není tomu tak. Je to jeho přirozená barva.
Aby jmelí dlouho vydrželo, je třeba jej buď zavěsit, nebo dát do vázy, ale bez vody.

Vánoce před sto lety

Úterý v 17:22 | novinky |  Vánoce
"Vánoce se blíží, a jelikož jsme nedávno oslavili sto let výročí republiky, tak jsme si pro vás připravili pár receptů z dřívější doby. Jsou tam veškeré suroviny, které si během roku lidé mohli připravit nebo nějak uschovat. Jedná se o sušené ovoce, sušené houby, med, jáhly nebo kroupy," sdělil Novinkám kuchař Michal Šorf.
Jako hlavní chod připravil pečeného lína, pečenou jáhlovou kaši, pyré z pečeného celeru a omáčku z černého piva. Druhý pokrm je sladkokyselá houbová omáčka s perníkovým knedlíčkem. Dezert s názvem Muzika je ze sušených hrušek a jablek.

Pečené jáhly s bylinkami na 10 porcí

Suroviny: 500 g jáhel, 2 litry mléka, sůl, petrželka, tymián
Postup: Jáhly spaříme horkou vodou, dáme do hrnce a přilijeme mléko. Přidáme sůl a pepř a vaříme doměkka. Když je kaše hotová a měkká, přidáme najemno nakrájenou petrželku a trochu tymiánu. Vylijeme vše do plechu a necháme v boxu zchladnout. Po zchladnutí vykrájíme kostičky, které na grilu opečeme dozlatova.

Pyré z pečeného celeru

Suroviny: 2 kg celeru, 200 g šalotky, 200 g anglické slaniny, 1 citron, sůl, pepř, 2 litry zeleninového vývaru, 0,5 litru smetany, 100 g másla, 100 g cukru
Postup: Na másle si zpěníme šalotku a přidáme už předpečený celer, který jsme pekli na 180 stupňů přibližně 20 minut, aby trochu zkaramelizoval a byl sladší. Přidáme anglickou slaninu, celé zarestujeme, přilijeme zeleninový vývar. Dochutíme solí, pepřem, trochou cukru, na zvýraznění dáme trochu citronové šťávy. Na zjemnění přilijeme smetanu a nakonec vše rozmixujeme a propasírujeme.

Filet z lína

Suroviny: 1,6 kg filetů z lína, sůl, pepř, přepuštěné máslo (ghí)
Postup: Filety z lína osolíme a opepříme. Na přepuštěném másle opékáme nejdříve na kůži, poté otočíme a dopečeme.

Omáčka z černého piva 10 porcí

Suroviny: 100 g másla, 100 g mrkve, 100 g petržele, 200 g šalotky, 1 litr zeleninového vývaru, 0,5 litru černého piva, 1 polévkovou lžíci rajčatového protlaku, 20 g hladké mouky, cukr, sůl, pepř
Postup: Na másle orestujeme kořenovou zeleninu, přidáme a orestujeme rajčatový protlak. Poté přilijeme černé pivo a zeleninový vývar, dochutíme a zahustíme jíškou. Po dvaceti minutách provařenou omáčku přecedíme přes jemný cedník.

Sladkokyselá houbová omáčka s perníkovým knedlíčkem

Na stole nesměly chybět tradiční knedlíčky, tyto jsou dochuceny perníkem.
Na stole nesměly chybět tradiční knedlíčky, tyto jsou dochuceny perníkem.
FOTO: Novinky
Suroviny na omáčku: 100 g sušených hříbků, 200 g šalotky, 1 stroužek česneku, 200 g ovesných vloček, 50 g másla, 3 dcl smetany, 2 litry zeleninového vývaru, sůl, pepř, snítka tymiánu, 20 g mleté sladké papriky
Na knedlíčky: 350 g toustového chleba, 600 ml mléka, 4 vajíčka, 200 g perníku
Oplatka na ozdobu: 200 g (ml) vody, 125 g (ml) oleje, 5 g perníkového prášku, 25 g mouky
Postup na omáčku: Na másle zpěníme na kostičky nakrájenou šalotku s česnekem, tymiánem a mletou paprikou. Přidáme vodu z namočených hřibů a zeleninový vývar. Provaříme, ochutíme solí a pepřem, zahustíme kaší z fermentovaných vloček (ovesné vločky zalité vlažnou vodou, 24 hodin odstáté v pokojové teplotě - pozn. red.). Nakonec přidáme smetanu, hotovou omáčku přecedíme přes jemný cedník na překrájené převařené hříbky. Krátce povaříme a je hotovo.
Poté se zaměříme na perníkové knedlíčky. Toustový chleba nakrájíme na malé kostičky a necháme vyschnout. Přidáme vlažné mléko, najemno nastrouhaný perník, 4 žloutky a sníh ze 4 bílků. Z těsta vytvarujeme malé knedlíčky, které uvaříme na páře přibližně 10-15 minut.
Suroviny k oplatce smícháme dohromady, usmažíme na malé palačinky a ozdobíme s nimi hlavní chod.

Dezert ze sušeného ovoce

Jako dezert kralovalo hlavně sušené ovoce.

Jako dezert kralovalo hlavně sušené ovoce.
FOTO: Novinky
Suroviny: 200 g sušených hrušek, 200 g sušených jablek, perník na strouhání
Na ozdobu: marinované sušené švestky v rumu, marinované rozinky v medu, vlašské ořechy a mandle
Postup: Sušené ovoce zalijeme vodou a pomalu rozvaříme doměkka. Podle potřeby přidáme najemno nastrouhaný perník, tím vše dochutíme a zahustíme. Zdobíme sušeným ovocem, oříšky, marinovanou sušenou švestkou a rozinkami.

Úvod

25. listopadu 2018 v 8:17 | Božena Krchová (vydala PRÁCE roku 1969) |  Kuchyň

Máte v ruce jeden ze svazků edice Malá rodinná škola. Edice vznikla za spolupráce nakladatelství Práce a Ústředního kulturního domu dopravy a spojů v Praze na Vinohradech, kde pořádají pro dívky a pro mladé ženy kursy pod názvem Malá rodinná škola.

Knížky připravili zkušení autoři a autorky jako upřímně míněné rady těm, kteří vstupují do manželství, i těm, kterým se rodina rozrůstá.

Malá rodinná škola má tyto svazky:


VAŘENÍ I

VAŘENÍ II

VAŘENÍ III

KUCHYŇ

BYT

ŠITÍ I

ŠITÍ II

KOSMETIKA

MANŽELSTVÍ

MATEŘSTVÍ


Úvodem

Hodláte překročit nebo jste již překročili práh bytu, ve kterém se bude rozvíjet váš rodinný život. Každodenní součástí tohoto života je příprava stravy, ať už jednodušší, či složitější. Základy vaření jste ovládli v kursech, máte v ruce dobré odborné příručky - a teď ještě upravit, zařídit a vybavit kuchyň, popř. v již zabydleném kuchyňském prostoru leccos přeměnit a doplnit podle dobrých rad, které jsme se slovem i vyobrazením snažili dát do této knížečky.


Příprava stravy zůstává stále nejdůležitější složkou domácího provozu. Je to nejen proto, že klade takové nároky na náš čas (připadá na ni 60% z času průměrně věnovaného domácímu provozu), ale i pro význam, jaký má stravování v našem životě. Chutné jídlo odpovídající zdravé výživě pomáhá udržovat zdraví, výkonnost a přispívá k celkové pohodě.

Dnešní období je charakterizováno tím, že se tradiční způsob života přerušil, protože nevyhovuje nynějším podmínkám, a nový způsob se teprve vytváří. Proto je i způsob stravování v jednotlivých rodinách velmi různý. Někde se stále ještě udržuje tradiční jídelníček, vaří se obědy i večeře, připravují se složité pokrmy. Naproti tomu se ve většině mladých domácností počítá jen s přípravou snídaně a málo pracné večeře. Výrobky potravinářského průmyslu, polotovary i některé hotové pokrmy ještě podstatně zjednodušují přípravu stravy. Proto se u nás setkáváme s rozmanitě zařízenými kuchyňskými pracovišti, odlišně umístěnými, s různým vybavením. Krajností jsou rozsáhlé kuchyňské soupravy s efektním vnějším vybavením v duchu tradičních obytných kuchyní. Druhý extrém je vařič s poličkou v rohu předsíně nebo v koupelně. Mezi těmito dvěma opačnými póly jsou kuchyně a kuchyňky nejrůznějších druhů, promyšlené i improvizované, včetně tisíců vestavěných typizovaných kuchyní dnešní výstavby bytů.

Účelnost a užitnost těchto kuchyňských pracovišť není dána ani jejich rozměry, ani vynaloženým nákladem, ale tím, do jaké míry odpovídají požadavkům, které máme na hygienu a na pracnost při přípravě stravy. Dnes jsme již zcela opustili tradiční rozměrnou kuchyni. Nepracovalo se v ní pohodlně, pobíhání při práci naopak zvětšovalo námahu. Ale nevyhovuje ani stísněné pracoviště, které práci komplikuje a zvyšuje nervovou i fyzickou únavu.

Při plánování a při zařizování kuchyně je nejvhodnější vycházet ze svého způsobu života a uvažovat i s pravděpodobnou potřebou v budoucnosti.

I když se nároky na kuchyň velmi různí, vždy potřebujeme základní zařízení, ať se již jeho úprava i rozměry liší jakkoli. Je to pracovní deska, zařízení na tepelnou úpravu pokrmů a místo na uložení nářadí, nádobí a potravin a voda. Toto zařízení potřebujeme vždy, mění se jen jeho rozsah a odlišuje se více nebo méně dokonalým způsobem vybavení.

Zařízení kuchyně a většinou i předměty, které si do ní opatřujeme, jsou věci dlouhodobé potřeby a některé nám slouží po celý život. Při vybírání předmětů bychom proto měli dobře znát provozní a pracovní požadavky. Bohužel, postup je obvykle opačný. Nejdříve si věci kupujeme a pak teprve s nimi získáváme zkušenosti. Nás výběr bývá často nahodilý a k naší škodě převažuje neúměrně vnější stránka věcí. Proto k vám přicházíme s odbornými informacemi, které mohou doplnit nedostatečné zkušenosti a usměrnit vaši volbu, aby opatřované předměty splnily očekávání a odpovídaly vynaloženému nákladu.

Přejeme vám, abyste si kuchyň dobře zařídili a vybavili si ji vhodnými předměty, které vám pobyt v kuchyňském prostoru budou usnadňovat a zpříjemňovat.

Vaše

Božena Krchová



Cena za talent

23. listopadu 2018 v 20:17 | Večery pod lampou 02/1998 |  Zdraví

Každý začátek je těžký (Omne initium difficile est)

23. listopadu 2018 v 19:24 | Večery pod lampou 26/1998 |  Ženy

Poslední dny města pod Vesuvem

23. listopadu 2018 v 19:10 | Večery pod lampou 46/1995 |  Zajímavost

Co možná nevíte o olivách

23. listopadu 2018 v 10:56 | Večery pod lampou 19/1997 |  Co možná nevíte

Kam dál