Vánoční zvyky zabezpečovaly zdraví a šťastný život

25. října 2008 v 11:12 | MF DNES - 19.listopadu 2005 |  Vánoce

Vánoční zvyky zabezpečovaly zdraví a šťastný život


Ačkoliv se pojetí Vánoc bezesporu posunulo ko­merčněji, přesto zvyky a oby­čeje, pojící se k adventu i době vánoční, nevymizely.

Vánoce. Pro jedny slovo plné lásky, vzpomínek, vůně perníč­ků a cukroví, sněhových radová­nek i tajemného očekávání, jestli na ně letos Ježíšek přece jen nezapomněl. Na Štědrý večer pak stále házejí bačkorou, lijí olo­vo a rozkrajují jablíčko. Jiní si však povzdechnou - to je přece shon, rychle vyrazit do hyper­marketu pro dárky, tlačit se tam mezi stejně nervózními lidmi, v mraze doma umýt okna, bez­vadně uklidit celý dům. A zvy­ky? Prosím vás, neblázněte! Když absolvují celý tento kolo­toč, chtějí si přece Vánoce krásně užít.. U televize a hory jídla, co nakoupí v tom hypermarketu.
"Vánoce považujeme za nej­větší svátky roku. V minulosti bylo veškeré dění motivováno zvykoslovím. Vánoční obyčeje měly zabezpečit nejen prosperi­tu, ale hlavně zdraví a šťastný život," vysvětluje Milena Habu­stová z Valašského muzea v pří­rodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Vlastním vánočním svátkům předchází advent, který začíná čtyři neděle před Štědrým dnem.
I když svíčku na adventním věnci zřejmě zapálí každá rodi­na, málokdo již dodržuje tuto dobu jako dobu duchovní, jako čas rozjímání a očekávání pří­chodu ježíše Krista, neboť Váno­ce dnes církevně pojímají pouze věřící lidé, zatímco v minulosti jiné pojetí neexistovalo.
Tradicí však zůstala štědrove­černí večeře. Štědrý den dříve patřil mezi dny pracovní a až pozdě odpoledne se chystal štědrovečerní stůl, na němž leže­lo vše, co se v hospodářství uro­dilo. Kapr na českých slavnost­ních tabulích zdomácněl až v 19. století, stejně jako tradice vánoč­ního stromečku.
Na jiných dobrotách si po­chutnali v Čechách, na jiných za­se na Moravě. "Nejrozšířenějším pokrmem byla krupková kaše s medem, které se také říkalo Ježíškova krupička. Z polévek se nejčastěji objevovala hrachová, kyselka bez masa nebo také polévka štědračka, do které se dalo vše, co se ten rok urodilo. Podle lidové víry bylo nutné navařit na Štědrý den co nejvíce druhů, aby nic z toho nechybělo po celý další rok," říká Milena Habustová, jež se v rožnovském skanzenu zajímá o lidovou stravu.
Na Vysočině se večeře zahajo­vala pojídáním doma upečených oplatek. "Ke štědrovečerní veče­
ři se pak připravovaly pokrmy z luštěnin, hub, kynutého těsta a ovoce," vypočítává různá jídla ředitelka Souboru lidových sta­veb Vysočina Ilona Vojancová. Při večeři se myslelo také na dobytek, drůbež, psa či kočku, neboť v tento vánoční den prý zvířata mluví lidskou řečí a stě­žují si na špatné zacházení.
Na Štědrý den také vrcholily snahy o věštění a znalosti bu­doucnosti. "K těm nejčastějšírri patří lití olova, z jehož tvaru se lidé snažili vyvodit, co je čeká, nebo rozkrajování jablíček, které naznačovalo, jestli dotyčného ne­potká v příštím roce zlá nemoc. Na štědrovečerní stůl kladli lidé také klásky, ktéré měly zabezpe­čit hojnost příští úrody, a mince, jež byly symbolem bohatství, či česnek, který měl ochránit před zlými silami," říká Ilona Vojan­cová.
Zatímco naši předci brali tyto zvyky velmi vážně, dnes spíše vyplňují zábavnou část doby po večeři, pokud však rodina neza­sedne spíše před televizní obra­zovku. "Na lití olova jsme si nikdy netroufli, ale jablíčko jsme rozkrajovali každoročně. Stejně tak jsme vždy donutili dcery,, aby si hodily bačkorou, a my se dozvěděli, jestli se už konečně vdají," vzpomíná s úsměvem pě­tapadesátiletá Marie Hebelková ze Zlínska.
ala
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama