Keltové nebyli žádní esoterici, ale špindírové

18. ledna 2013 v 15:16 | Deníky Bohemia, 10. února 2000 |  Co možná nevíte

Historici: Keltové nebyli žádní esoterici, ale špindírové

Hroby "promluvily"
V řemeslech a účesech prý byli špičkoví, k přírodě se ale chovali "plundrujícím" způsobem
Vídeň - Poslední předhistorický velký národ Evropy - Keltové - nebyli žádní esoteričtí mystici napřirozených schopností, jak tvrdí nyní v řadě zemí m´dní hnutí "nových druidů", ale hygieny nedbalí špindírové stíhaní řadou nemocí, kteří nakonec všude, kde sídlili, svou historickou roli zcela prohráli. Tvrdí to rakouský keltolog Helmut Birkhan v týdeníku Format.

"Keltové byli špičkoví ve špercích a účesech, ale z hygienického hlediska byli přímo čuňata. Zbytky masa s kostmi právě tak jako usekané hlavy svých nepřátel házeli prostě před dveře svých obydlí, a v tom žili," říká Birkhan.

Své závěry vyvozuje z archeologických vykopávek keltských sídlišť a hrobů na rakouském území i jinde v Evropě. Z nalezených keltských žump například jednoznačně vyplývá, že stolice Keltů neměla podobu "šišek" (považovaných dnešními lékaři za příznak zdravého trávení), ale prakticky výhradně "průjmové řidiny". Hygienická "podprůměrnost" Keltů i vůči jiným národům tehdejší doby se následně promítala do jejich zdraví. keltové trpěli mnohem častěji těžkými nemocemi než jejich současníci z jiných národů. Průměrná délka života Keltů nepředstavovala žádný pokrok oproti mladší době kamenné, naopak z keltských kostí by se dal sestavit velký patologický lexikon dané epochy, tvrdí Birkhan. Keltské kostry vykazují křivici, srůsty obratlů a značný rozsah zkaženosti zubů, srůsty souběžných kostí a znetvoření kloubů; britští Keltové hromadně umírali na tehdy na ostrovech rozšířenou malárii. "Lindowský muž", nejzachovalejší britská mumie z rašelinišť, vykazuje nebývalé zamoření zažívacího traktu škrkavkami a dalšími cizopasníky. Naproti tomu vynikající byli Keltové v řemeslech a osobně si nejvíce potrpěli na nápadité účesy. Nalezené keltské sošky mají vesměs jedno společné: zatímco obličejová část je mnohdy jen schématická, účesovou partii mají vždy pečlivě vypracovanou a znázorněné účesy jsou značně různorodé.
Za absolutní nesmysl označuje Birkhan představu, že Keltové měli "ekologické myšlení": jim přičítané uctívání stromů buďto není keltské, nebo je přehnané. K přírodě se Keltové stejně jako ostatní národy té doby chovali "plundrujícím" způsobem a právě Keltům je třeba přičíst značnou část odlesnění některých oblastí. Kontroverzní je teké pojetí keltského válečnictví, které dosud má dobrou pověst. Keltové se sice kolem roku 800 před naším letopočtem začali rozpínat do většiny Evropy i části Malé asie, jejich taktika ale byla poměrně prostá: vše vrhli do zuřivého prvního náporu, kterým protivníka obvykle zdrtili. Relativní novinkounbylo pouze použití bojových vozů v podobě dvoukolek tažených spřežením; prosadili se tím zprvu i vůči Římanům.
" Když však Římané jejich primitivní taktiku pochopili, znamenalo to začátek konce Keltů," tvrdí Birkhan ik, zm, jf
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama