I životní kotrmelec může léčit

28. dubna 2013 v 17:46 | Deníky Bohemia pátek 22.srpna 2003 Alena Kazdová |  personální rádce

Donedávna obecně platilo, že jsme dělali většinu profesního života to, na co jsme takzvaně měli kvalifikaci. Jen výjimečně a jen z dobrých důvodů jsme přešli do zcela jiné profese. Doba se však mění, atak i životní kotrmelec může pomoci najít práci.

V dnešní době výrazných změn se předpokládá, že se umíte rychle přizpůsobit jakýmkoli novým nebo změněným podmínkám. Vzdělání by mělo mít univerzální základ, na který můžete další zkušenosti a dovednosti podle potřeby "přistavovat". Kdo to neumí, je považován za zkostnatělého a nepružného.

Zvyk - železná košile

Ne každý člověk se ale umí rychle přizpůsobit neočekávané situaci a změnu vzít jako výzvu nebo alespoň jako normální jev v životě člověka. Bojíme se, cos námi a našimi blízkými bude, když některá část dosavadního života skončí.

Velká část lidí přicházejících o práci bere změnu své profese nebo pracovní pozice jako vynucený kompromis nebo dokonce jako určitou degradaci. Cítí se nespravedlivě poškozeni. Takových, kteří jsou ochotni začít od nuly, riskovat, poprat se s nepříznivými podmínkami i se sebou samým a od základu změnit svůj život, není tolik.

Co se stalo Karle, může potkat i vás

Paní Karla vystudovala ekonomickou školu. Po maturitě nastoupila do cestovní kanceláře, po mateřské dovolené do sekretariátu ředitele výrobního podniku. Tam pracovala osmnáct let. Práce ji uspokojovala, neměla potřebu cokoli měnit.

Bydlela blízko továrny v menším městě, kde se účastnila aktivně společenského života. Dělala mnoho let cvičitelku, organizovala kulturní a sportovní akce, pracovala v Klubu zahrádkářů. Měla hodně koníčků a žila společensky a aktivně.

Po roce 1990 koupil "její" podnik zahraniční investor. Po čase zrušil nový vlastník celý provoz, kde paní Karla pracovala. O práci přišlo dost lidí, mezi nimi i ona.

Jak se stát flexibilní

K hledání nového uplatnění přistoupila paní Karla aktivně. Odpovídala na inzeráty, obcházela firmy, ptala se známých. Brzy ale poznala, že pokud najde práci, nebude to blízko jejího bydliště. Čeká ji každodenní dojíždění do jiného města, na které nebyla zvyklá. Také bude muset výrazně omezit své mimopracovní aktivity. Byla z toho nešťastná.

Možností nového zaměstnání ale bylo velmi málo a ani jedna optimální. Změny v soukromém i pracovním životě neslibovaly moc pozitivního. Paní Karla je racionální člověk. Sedla si, vzala papír a tužku a začala psát pravdivě vše, co souviselo s hledáním nové práce. Co má a co nemá ráda. Co opravdu umí. Co chce, co zvládne, čeho se obává a co by určitě nechtěla. Výsledek ji překvapil, třebaže byl vlastně logický. Chce dělat práci, na kterou stačí její kvalifikace i dovednosti, chce také pokračovat dál v mimopracovních aktivitách. Co by nejvíc postrádala? Kontakt s lidmi, neustálý pohyb, organizování akcí.

Východiskem se stalo podnikání

Od anylýzy byl už jen krok k rozhodnutí: Proč si nezaložit vlastní Fit-centrum? Může v něm využít organizátorské schopnosti, zkušenosti a dovednosti ze sportovních aktivit, komunikační dovednost s lidmi.

Karlu čekala spousta práce. Byl počátek 90.let a zkušeností s podnikáním nebylo mnoho. Nedala se a šla do toho. Naučila se pravidlům podnikání, zvládla účetnictví, našla prostory, sehnala kapitál a fitcentrum se pomalu rozeběhlo, dnes nabízí řadu sportovních možností k vyžití pro různé věkové skupiny lidí a má svou klientelu.

Paní Karlu práce baví, je různorodá, je mezi lidmi, je to práce odpovědná, musí se stále učit novým věcem, aby fitcentrum drželo krok s dobou, navíc má pocit, že je užitečná těm, kteří v jejím fitcentru hledají relaxaci a odpočinek. Nebyla to lehká změna v životě, ale je ráda, že to nevzdala.

Stát na vlastních nohách může povznášet

"Jistě je pohodlnější a jednodušší raději zůstat u osvědčeného způsobu života a vztahů. Ale život jde často jinými cestami a jsme nuceni udělat změnu. Až pak kupodivu zjistíme, že to bylo vlastně dobře. Nepříznivá situace nás někdy dovede k objevu vlastních neutušených schopností - že jsme samostatní, schopní podnikání a organizování a že jdeme i do rizika, když chceme realizovat vlastní záměr, nápad," říká k tomuto životnímu příběhu Alena Sehnalová, konzultantka CSP Management Consultants.

Jakou má radu pro ty, kteří se možná dostali do podobné životní situace jako paní Karla? "Nebojte se a důvěřujte si. Často zjistíte, že vám vyhovuje nebýt zaměstnanec, ale stát na vlastních nohách a vytvářet nové vztahy a příležitosti pro jiné lidi," dodává Sehnalová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama