Červenec 2013

Čeští muži jsou pod pantoflem

21. července 2013 v 18:35 | Lidové noviny pátek 2. prosince 2005 |  Český šok
Dorothea Isaksson Nizozemka o Češích

Očekávala jsem, že v Čechách potkám ženy méně emancipované, než na jaké jsem zvyklá z Nizozemska. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se hned po svém příjezdu setkala v restauraci s manželskou dvojicí, v níž měla hlavní slovo evidentně žena. Zatímco muž byl v roli uťápnutého hlupáčka, žena sebevědomě objednávala jídlo, a když chtěl manžel něco namítnout, byl okřiknut jako malé dítě. Obdobně se situace vyvíjela i během jídla. Muž byl zřejmě osočován z mlaskání a srkání, proti čemuž se ale vůbec nebouřil. Evidentně byl zvyklý manželku poslouchat.
Podobné situace jsem si všimla i v nákupním centru. Tam zase otrávený manžel jen přihlížel, jak jeho drahá polovička zběsile nakupuje. Svou nudu dával ostendantně najevo, za což byl manželkou peskován. Nákup ale zaplatil on. Čeští muži mi zkrátka připadají dost pasivní a navíc zvyklí hrát jakousi podřadnou roli. Ženy se k nim chovají jako k nerozumným dětem, které je potřeba napomínat a usměrňovat.
Ani se nedivím, když tady potom zahlédnu jiný extrém. Staršího muže s mladou dívkou, jež doslova hltá každé slovo, které její miláček vypustí z úst. Muž se vedle mladé a k něčemu vzhlížející dívka konečně cítí sebevědomě.

Zaznamenala Barbora Matyášová

Komáři jsou na lidi vybíraví

21. července 2013 v 17:28 | Lidové noviny pátek 25. listopadu 2005 |  Věda
Věční potížisté, kteří nepřestávají naříkat, že všichni komáři, klíšťata a jiná havěť napadají zrovna je, konečně mají pro svá tvrzení vědecký podklad. Netýká se sice přímo našich zeměpisných šířek, ale jasně naznačuje, že nás otížný hmyz poznává a "ochutnává" komplexněji, než si myslíme.
vědci z Národního ústavu zdraví Spojených států analyzovali údaje o výskytu malárie v 90 skupinách dětí ze subsaharské Afriky. Výsledek je statisticky velmi nepravděpodobný: 80 % případů nákazy připadá na 20 % sledovaných dětí.
David Smith, který vedl výzkum uveřejněný v časopice Nature, upozorňuje na to, že naše rozličné chuti nejsou pro komáry jediným kritériem. Závisí na místě, kde lidé žijí, v jakých podmínkách (v chatrčích neo domech s moskytiérami), ale všechny rozdíly tyto vnější faktory nevysvětlují. Smith spekuluje, že svou roli hrají chemikálie v dechu, potu či špinavém povlečení.
Své údaje považují autoři výzkumu za důležité i pro boj s malárií ve velkém měřítku. malárie ročně postihuje 300 milionů lidí, aleje to typická nemoc chudých. Lékaři se potýkají s chronickým nedostatkem prostředků. Ty y se podle Smitha mohly využívat účinněji, kdyby se vědělo, kteří lidé jsou pro moskyty "nejpřitažlivější".
Zkušenosti z Afriky zatím ukazují, že největším problémem je vůbec dostat pomoc na místo. Identifikace "oblíených obětí" komárů bude patrně v nejližší době nad síly afrického zdravotnictví.

Okurka: rozmazlená princezna

21. července 2013 v 8:37 | Deník sobota 2. června 2007 |  moje hobby
Chřupavou pochoutku si můžeme koupit v obchodě, ale mnohem víc chutnají okurky z vlastní zahrádky. Nemusí být naložené jen v láku, stejně oblíbený je salát, můžeme je i zapékat. Hodí se i na zklidňující obklady. Šlechtit se sice okurky začaly už před třemitisíci lety, ale dodnes je jejich pěstování sázka do loterie. Kdo v ní chce vyhrát, tak se musí vyrovnat s řadou záludností.
Není jich zase tolik, abychom je nedokázali při troše snahy a někdy i štěstí zvládnout.

Není na ně pozdě

Kdo si myslí, že je na okurky pozdě, nemá pravdu. Když je vysejeme nyní, stačí vykvést a nasadit dostatek plodů.
A třeba se vyhnou plísni, která mohla vypuknout dříve.
Začít bychom měli výběrem vhodných odrůd. Hruboostné, nebo hustoostné?
První lépe snášejí nepříznivé podmínky než jejich "hladší" sestry, a proto je můžeme použít také v chladnějších oblastech.
Mezi oběma typy je na výběr řada hybridních (F1) odrůd. Kvůli pozdějšímu výsevu bychom měli zvolit partnenokarpické odrůdy. Osivo je sice dražší, ale květy nepotřebují opylení - v podstatě každý se promění v plod, takže nemusíme spoléhat na včely.

Chladno nesnášejí

Pokud počasí láme teplotní rekordy, daří se okurkám i v chladnějších oblastech. Mějme ale na paměti, že se jim při delším poklesu teplot pod 15°C zastavuje růst.
proto je dobré v místech, kde lze čekat chladna, využít větratelné fóliové kryty, pařeniště či skleníky. Důvod? V nevětraném prostoru jsou listy dlouho vlhké, což vytváří živnou půdu pro vznik plísní.
Když pěstujeme okurky na volné ploše, Tak se vyplatí použít netkanou textilii pomáhající ohřívat půdu a bránící růstu plevelů. Kromě toho jsou plody čistčí a půda pod textilií vydrží déle vlhká.
Čistčí plody máme i při svislém pěstování na provázcích nebo na síti. Je to pracnější, ale ušetříme místo a omezíme vliv plísní.

Výživa a závlaha

Okurky potřebují dostatek živin. Nejlepší je uleželý hnůj, použít můžeme i granulovaný koňský nebo kravský hnůj, případně kompost. Důležité je i přihnojování během růstu. Osvědčil se ledek, zředěný drůbeží trus na počátku kvetení, v nabídce jsou i speciální hnojiva pro okurky, vhodná je i listová výživa.
Stejně důležitá jako hnojení je závlaha. Chybí-li voda, plody moc nerostou a je jich málo. Když je vláhy dostatek, okurky bujně rostou a rychle nahrazují nemocné a poškozené losty. To je jedna z obran proti písni okurkové - viz Pamatujte.

Sklízíme často

Během sklizně nastačí sbírat plody jen jednou týdně, ale dvakrát až třikrát. Pokud okurky přerostou, rostlina nenasazuje další květy, protože svůj "rozmnožovací" úkol splnila.
Proto jí její potomky soustavně ereme. Když chceme část plodů použít na známé kvašáky nebo místo salátovek, pak k tomuto účelu pár rostlin vyčleníme. Nikdy ale nesklízime všechny okurky z rostliny najednou, uvadla by.

Plíseň je zrádná

Naše snažení často přibrzdí nemoci okurek, zejména plíseň okurková. Poznáme ji snadno:
  • na listech vzniknou žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami, ale u jiných jsou rozptýlené.
  • napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.
Postup a šíření choroby podporuje vlhké počasí a rosa. Optimální teplota pro vývoj plísní je 20 - 25°C. Někdo do souboje s plísní vyrukuje s výluhy a odvary nejrůznějších rostlin, další sázejí na fungicidy, tedy chemii. V obou případech pletí, že s ochranou je třeba začít včas, A kdyje ta správná doba? Odborníci tvrdí, že právě nyní. Proto neváhejte a o okurky se včas postarejte.

Pamatujte

  • lepší je zalévat méně často, ale důkladně - voda má proniknout do hloubky 10 až 20 cm, takže i v parnech stačí okurky zalévat jen jednou týdně.
  • kropíme-li listy často malou dávkou vody, podporujeme plíseň, protože jsou vlhké, ale půda trpí nedostatkem vláhy.

Naroubované salátovky

Na salát jsou nejlépší okurky polní nebo speciální salátovky. Salátové okurky mají rády víc tepla než nakladačky, proto je spíš pěstujeme ve skleníku nebo fóliovníku. Kdo chce velkou úrodu, měl by si pořídit salátovku naroubovanou na tykev fíkolistou. Ta má mnohem bohatší kořenový systém, větší výnosovou schopnost, což předává roubovanci, který má mnohem bohatší sklizeň. Pro pěstování platí stejné zásady jako pro nakládačky.

Plněná dobrota

Ze salátových okurek nemusíme připravovat jen salát - hodí se i na chutnou teplou polední či večerní krmi.
Oloupané okurky podélně rozkrojíme a zbavíme semen. Pak je naplníme nejrůznější směsí - masovou, houbovou, vegetariánskou, drůbeží, ostrou či jemnou, s vejci i bez nich - a ve středně horké troubě zapékáme. Jídlo nakonec dokořeníme a třeba posypeme sýrem či zalijeme smetanou.

Dárek pro krásu

Okurky jsou chutné, ale také zdraví prospěšné:
  • ve sto gramech je 5,9 mg vitaminu C, obsahuje vitaminy skupiny B, síru, mangan, fosfor, vápník a draslík.
  • mají nízkou kalorickou hodnotu, proto se uplatňují v redukčních dietách.
  • pomáhají tělu s vyplavováním škodlivin, podporují funkci jater, léčí střevní potíže a infekce.
  • chladivé a léčebné účinky využíváme v péči o pokožku, při léčbě oparů, ekzému, kopřivky.
  • okurka bezvadně stahuje kožní póry, které se pak stávají méně viditelné.
autor: Luděk Motejlek

Něžné klíče k jaru

19. července 2013 v 16:08 | Rytmus života |  Květiny pro vás

Jarní úklid v deseti krocích

19. července 2013 v 15:36 | Rytmus života |  Velikonoce

Nejokatější lemur ma světě

19. července 2013 v 12:15 | Blesk úterý 4. řezna 2008

Staré věci nemu

16. července 2013 v 18:04 | magazín Blesk |  Životní styl

Tancem proti stresu, depresím a drogám

16. července 2013 v 17:22 | magazín Blesk ? |  Životní styl

Neštěstí nechodí po horách

16. července 2013 v 15:22 | magazín Blesk |  Životní styl

Moje krevní skupina

16. července 2013 v 15:15 | magazín Blesk |  Zdraví