Jídla v čínských restauracích mohou vyvolat potíže

6. července 2013 v 19:36 | Hospodářské noviny čtvrtek 23. června 2005 |  Zdraví
Potraviny: Syndrom čínské kuchyně popsali lékaři již v šedesátých letech

Glutamát sodný, který s etradičně přidává do mnoha čínských jídel, je označován za původce některých zdravotních potíží. Malé děti by se mu měly vyhýbat.

Čím více čínských restaurací se v České republice objevovalo, tím sílily názory, že s konzumací takto podávaných jídel by se to nemělo přehánět. Mnoho lidí začalo na vlastní žaludek pociťovat, že na tom skutečně něco bude. Problém není v zelenině, v pojídání masa, rýže či nudlí, ale v úpravě jídel. Podle tradičních receptů je totiž do pokrmů přidáváno značné množství glutamátu sodného, aby zesílil chuť u těchto surovin, které při zpracování ztrácejí původní vlastnosti. Oblíben je hlavně proto, že dodává masitou chuť polévkám, omáčkám a zlepšuje chuť vařené zeleniny.
Tento bílý prášek je také znám pod názvem glutasol či wei-su, bývá uváděn pod zkratkou MSG (monosodium glutamate). Přidává se do čínských jídel již během přípravy, bývá však na stole i jako ochucovadlo. Vyskytuje se také v sójových omáčkách, v instantních plévkách, zálivkách, masných pokrmech a podobně. Proč může být glutamát důvodem problémů? Jedná se o sůl kyseliny glutamové. V lidském těle je využíván jako nervový přenašeč. Je známo, že po požití většího množství glutamátu může človek pociťovat bolesti, návaly horka, tuhne mu svalstvo, potí se nebo ho rozbolí hlava. Tyto příznaky jsou souhrnně označovány jako syndrom čínské kuchyně, někdy také MSG syndrom, glutamátem navozené astma či také !hot-dog" bolest hlavy.

Poprvé v roce 1968
Ne vždy si člověk dokáže uvědomit, že nevolnost vznikla právě po obědě, kdy si v čínském bufetu dopřál pořádnou porci. Existuje samozřejmě velká část lidí, kterým jídla z čínské restaurace ani jiné pokrmy s obsahem glutamátu nedělají problémy. Citlivější lidé však jeho účinky poznají. Příznaky syndromu se zpravidla objeví během 30 až 60 minut po zkonzumování jídla s vyšším obsahem glutamátu. Odezní pak během dvou až tří hodin.
Syndrom čínské kuchyně jakožto souhrn zdravotních potíží spojených s konzumací pokrmů připravených na tento způsob odborníci poprvé popsali v roce 1968. Přičemž příznaky syndromu lékaři připodobňovali alergické reakci. Život ohrožující komplikace však nejsou se syndromem čínské kuchyně spojovány. Větší citlivost na glutamát sodný má podle odhadů 15 procent Američanů.
Glutamová kyselina se nachází i v přírodě, například v houbách a rajčatech. Zde se však jedná o aminokyselinu, která tvoří součást proteinu. Není to sůl glutamové kyseliny, tedy známý glutamát sodný. Proto nezpůsobuje zmíněné zdravotní potíže.

Evropané nejsou zvyklí
Přidávání glutamátu do jídla není pro Evropany přirozenou součástí přípravy stravy již od dětského věku, jak je tomu u asijských národů. Proto poté, co se s touto látkou dítě setká, může způsobit alergickou reakci, tvrdí lékaři. Jednu dobu se dokonce soudilo, že nadměrné užívání glutamátu může poškodit mozek malých dětí. Přesvědčivé důkazy pro toto tvrzení však chybějí.
Nicméně ve většině zemí není glutamát povolen v potravinách pro děti ve věku do tří let. Výrobky určené pro dětskou výživu jsou speciálně označovány a množství některých látek je striktně upravováno.
I přesto, že se o problematice glutamátu hovoří v odborných kruzích již mnoho let, není syndrom čínské kuchyně dosud jednoznačně prokázán vědeckými studiemi. Těch bylo sice provedeno více, ale nepřinesly jednoznačné výsledky.
Mohou stát za problémy spojené se syndromem čínské kuchyně některé další látky, které se při přípravě jídel také používají? Odpověď na tuto otázku také není stále dořešena. Pravdou však je, v čínských jídlech bývá mnoho dalších ochucovadel, stabilizátorů a podobně, které by podle odborníků mohly být potenciálními původci daných problémů.

Sůl zvyšuje krevní tlak
Do čínských jídel, ačkoliv se zdejší restaurace přispůsobují chutím české populace, se také často přidává mnoho koření a soli. Tu by Češi měli spíše omezovat, protože průměrná spotřeba je v Česku 15 gramů soli denně na osobu. Přitom za zdraví neškodnou dávku pro většinu lidí je považováno šest gramů, maximálně osm gramů denně.
Sůl hraje významnou roli regulaci krevního tlaku. V populaci, kde je příjem soli v potravě nízký-do pěti gramů na den, je výskyt vysokého tlaku spíše vzácný. Naopak v zemích, kde lidé konzumují dlouhodobě soli v potravě více-zhruba osm až deset gramů za den-je zjišťován výrazný nárůst počtu lidí s vysokým tlakem. A to již i mezi mladými. Lidé, kteří mají vysoký krevní tlak, by se proto některým čínským jídlům měli raději vyhýbat.
Pokud pociťujete po konzumaci nejen čínských jídel, ale i těch, která obsahují vyšší množství glutamátu, potíže shrnuté pod název syndrom čínské kuchyně, snažte se takovým pokrmům vyhýbat, respektive nekonzumovat je často. Nezapomeňte na to, že glutamát je obsažen v mnoha dalších potravinách, snažte se tyto informace vyhledat na obalu. Počítejte s tím, že někdy bude hledání těchto informací zdlouhavé. Některé firmy však již na výrobcích rovnou vyznačují, že neobsahují glutamát.

autor: Pavla Skurovcová www.ihned.cz/skurovcova

Odborná spolupráce: Mgr. Dagmar Bobková, odbornice na výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 6. července 2013 v 19:41 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama