Srpen 2013

Melounománie aneb Jak poznat ten nejlepší

27. srpna 2013 v 9:13 | nedělní blesk 11. srpna 2013 |  Blesk
Do ženy stejně jako do melounu nevidíš, tvrdí přísloví. Vodní meloun je záhadou i proto, že se mu říká velké jablko, přestože je to vlastně zelenina. Ale hodně dobrá.
Text: Zuzana Pšenicová zuzana.psenicova@blesk.cz

Ovoce? Ne!
Ačkoliv jej považujeme za druh ovoce, je to ve skutečnosti zelenina z druhu tykvovitých - podobně jako například okurka nebo dýně. Pravda, ve srovnání s nimi je meloun o poznání sladší. Pokud byste se ho ale rozhodli pěstovat, stejně jako okurky je potřeba rostliny vydtně zalévat.

Plod z Afriky
Meloun v řečtině znamená velké jablko. přišel k nám původně z Jižní Afriky, odkud byl dovezen do Asie a v Evropě jsme jej přivítali v 15. století. Hned si získal takovou oblibu, že se dnes pěstuje nejen v teplých krajích okolo Středozemního moře, ale také na Slovensku a tu a tam i v Česku.

Není jen vodní
U nás je nejpopulárnější meloun vodní, k dostání jsou ale i jiné druhy. Pokud jste je ještě nevyzkoušeli, je čas to změnit, jsou totiž z celého roku nejlevnější. K nám se dováží například meloun Galia, medový nebo kantalupský. Všechny jsou menší a velmi chutné, navíc obsahují množství vitaminů.

Menší je lepší?
Vodní meloun má několik podob - od tmavě zeleného kulovitého až po soudkovitý světle zelený s pruhy. Dosahují váhy až patnácti kilogramů, ale v obchodech se setkáváme nejčastji s pěti až desetikilogramovými bumbrdlíky. Odborníci doporučují jako nejlahodnější dvou až tříkilové kousky.

Dietní zázrak
Vzhledem k tomu, že obsahuje 91 % vody, 3-12 % cukru a má nízký obsah kalorií (100 g dužiny obsahuje 19-33 kcal), je výborný při redukčních dietách. Ovšem všeho s mírou. Pokud na posezení sníte 5 kg dužiny, rázem v sobě máte skoro 7 tisíc kilojoulů, což je celodenní porce energie.

Osvěží a dodá vitaminy
Proč si právě teď dopřát meloun? Pročistí organismus, zažene žízeň a tělu dodá minerály a vitaminy, které působí na imunitu našeho těla. Je v něm množství vitaminů C a A, které mají vliv například na zdravou pokožku. Další vitaminy a minerály mimo jiné podporují krvetvorbu a působí blahodárně na naše nervy ...

Poklepat a zmáčknout!
Český pěstitel melounů Richard Starý radí vybraný kousek palci zmáčknout v místě šťopky. Pokud pruží, je zralý. Také poklepání s dunivým zvukem značí zralost. Kdo chce mít ale jistotu, ten si zajde do obchodu, kde prodávají melouny naporcované. Pokud je jasně červený s černými zrníčky, není nad čím váhat.

Meloun jako umění
Díky tomu, že má meloun několik barevných vrstev - od tmavě zelené, přes bílou až po červenou, stal se oblíbeným materiálem pro "melounořezbáře". Nejkrásnější obrázky z něj vytvářejí japonští umělci, ale také u nás už se objevili šikovní výtvarníci. Jen škoda, že jejich umění moc dlouho nepřežije ...

Tip na recept:
Meloun s fetou a olivami
Pro našince je to nejdříve podivná kombinace. Ovšem třeba v Řecku mimořádně oblíbená. A především dobrá.
Suroviny pro 4 osoby:
1 střední meloun,
2 balení sýru feta (nebo balkánského)
150 g oliv dle chuti
Postup:
Meloun rozkrojíme a dužinu pokrájíme, použít můžeme i speciální vykrajovací lžičku, díky které vzniknou otraktivní kuličky.
Sýr (lepší je feta, ale klidně můžeme použít balkánský, který je v tuzemsku dostupnější a levnější) nakrájíme na zhruba stejnou velikost jako meloun.
Přidáme černé olivy (ideálně bez pecek a v sladkokyselém nálevu), promícháme.
Ozdobit můžeme například lístečky máty, jako přílohu lze podávat bílé pečivo, třeba i lehce opečené.

Z Pátku vedla cesta do světa

5. srpna 2013 v 11:44 | MF Dnes 8. prosince 2006 |  Největší severočech
Český cestovatel Emil Holub se narodil 7. října 1847 ve východočeských Holicích v rodině v rodině městského lékaře. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku u Loun. Už jako malý chlapec chtěl být cestovatelem, shromažďoval nerosty, rostliny a hmyz.
Absolvoval gymnázium a posléze zahájil, především na otcovo přání, vysokoškolské studium na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, on sám chtěl studovat přírodní vědy nebo archeologii. Nicméně v únoru roku 1872 ukončil studium a získal titul doktor medicíny.
Již v květnu roku 1872 se Emil Holub díky podpoře mecenáše Vojtěch Náprstka a s vypůjčenými penězi (300 zlatých) z holické záložny vydává na vytouženou objevitelskou výpravu. Odjíždí 18. května do Kapského Města a ještě ani netuší, že jeho první pobyt v Africe bude trvat sedm let. Během této doby uskuteční tři průzkumné výpravy na území Transvaalu a Kapska, poznal tok řeky Zambezi a její okolí. Prováděl především klomatická měření, zabýval se sběry přírodnin a etnografického materiálu různých afrických kmenů. Aby vůbec mohl v Africe pracovat, musí nejprve vykonávat lékařskou praxi, díky ní získá prostředky na objevy i výstroj. Z této cesty poslal do vlasti svou první přírodovědnou sbírku.
I z druhé výpravy (1873-1874) přivezl domů etnografický materiál a na svou třetí, asi nejvýznamnější cestu se vydal r. 1875.
Po návratu do Prahy uspořádal spolu s Náprstkem řadu přednášek. Do obecného povědomí vstoupila Holubova přednášková turné z přelomu 80. a 90. let 19. století nespíše díky darům, které přivážel na místa, kde přednášel. V mnoha školách a muzeích se tak dochovaly "suvenýry" z Afriky. Publikoval také knihu o své cestě - Sedm let v jižní Africe.
V roce 1883, kdy si bere za manželku slečnu Růženu Hofovou, se už těší uznání vědeckých kruhů z celého světa. Bezprostředně po svatbě se i se svou osmnáctiletou manželkou vydává opět do Afriky. Měli v plánu přejít celý africký kontinent od Kapského Města až po Egypt. Avšak výpravu provází řada potíží, smrt a onemocnění členů výprav. Problémy pak vyvrcholí střetem s bojovným kmenem Mašukulumbů. Po zotavení a získání další podpory z vlasti se výprava vydala na zpáteční cestu do Evropy. Vzáří roku 1887 se vrátil Emil Holub domů.
Pouští se do velkolepých výstav sbírek, jež nahromadil (Vídeň 1891 a Praha 1892). Sbírky obsahují na 13 tisíc exemplářů. Kupodivu kolekce odmítlo Národní muzeum, a tak je rozdal menším institucím po celé zemi a školám, v nichž přednášel. Rozhořčen přístupem muzejníků z Prahy se s ženou přestěhoval do Vídně, kde i nadále přednášel. Zván bzl na přednášky i do Francie, Anglie a Spojených států amerických.
Emil Holub, jeden z nejznámějších Čechů nejen své doby, zemřel 21. ůnora 1902 ve Vídni ve věku 54 let na následky malárie.
(div)