Listopad 2017

Jak servírovat sekt?

17. listopadu 2017 v 9:46 | Blesk, pátek 21.prosince 2001 |  Servis
"Jde-li o pivo jsem abstinent, ne však v případě šampaňského," řekl dramatik George Bernard Shaw.

Lidé pijící šampaňské a víno vůbec jsou prý veselí, vyznávají chytrý humor a oduševnělou zábavu I před veselým popíjením však musíte sekt nejprve správně nalít. Návštěvám jej servírujte jako uvítací nápoj, pochopitelně i jako slavnostní přípitek. Nalévejte do dokonale čistých skleniček zvaných flétny. Pokud je hostů méně než pět, měli byste mít v záloze chladič. Při otevírání láhev držte v úhlu kolem 45 stupňů, aby mohl oxid uhličitý bez problémů a nehlučně uniknout. Nalévejte tak, aby byla vidět etiketa.
Pro zajímavost uvádíme, že v testování českých a moravských šumivých vín, které uspořádal prestižní časopis Vinařský obzor, měl sekt Bohemia Regia brut jedno z nejlepších ohodnocení: Vůně je intenzivní a jemně ovocná ... Chuť příjemně plná ... Jde o příjemný a vyrovnaný sekt." Z tohoto příjemného sektu si můžete namíchat například drink ROYAL HIGHNESS.
Do větší sklenky na koňak odměřte dva centilitry meruňkového likéru a přilijte Bohemii Regii brut podle libosti.

Drobnost v exkluzívním balení

17. listopadu 2017 v 9:29 | Blesk, pátek 21.prosince 2001 |  Vánoce
Pokud vás v kapse tlačí jen pár drobných a na okázalé vánoční dary se letos jaksi nedostává, pak svou pozornost věnujte netradičnímu a originálnímu zabalení. Možná tak slibně odvrátíte pozornost obdarovaného od té krčící se maličkosti uvnitř.

Nebojte se lesku

Modrá se stříbrnou vytvářejí báječný barevný kontrast. Připravte si hliníkovou fólii, tmavěmodrý papír, univerzální lepidlo a nůžky. Pak už dejte jen průchod své fantazii, stříhejte a polepujte předem nachystané krabičky. (kat)

Vatové tamponky netradičně

Již zabalené a mašlí převázané dárky polepte sněhobílými symboly Vánoc. Ty získáte vystřižením z vatových odličovacích polštářků.

Barevnost je namístě

Pestrých kombinací netřeba se bát, nadílka pod stromečkem by měla působit vesele. Zelená se žlutou a červenou se snesou a ve výsledku působí roztomile. Podle šablonky z bílé čtvrtky vystřihněte z různobarevných papírů hned několik stejných tvarů. Ty pak navrstvěte na sebe a polepte jimi předem zabalené překvapení.

Extra tip

Povaluje se vám doma bez užitku ochranná "bublinková" fólie z dávno vyjedené bonboniéry? Zkuzte ji zužitkovat jako netypický balicí papír.

Pomerančová inspirace

Slupky od citrusů hrají v tomto případě hlavní roli. Pomocí vykrajovátek z nich vytvořte malé ozdobičky, které po dokonalém vyschnutí připevněte kvalitním lepidlem na balicí, v tomto případě krepový papír nebo na ozdobnou stuhu.

Pozor na vánoční stromek: Je pod proudem!

17. listopadu 2017 v 8:42 | Blesk, 21.prosince 2001 |  Vánoce
Kdo by si nepřál prožít vánoční svátky ve zdraví. Nebezpečí ale nemusí číhat jen v podobě podrážděného žlučníku či zapíchnuté kosti v krku. Hrozí i takové případy, že namísto Ježíška přiletí hasiči.
Důvod: Hořící stromek! Příčina: Vadné elektrické svíčky.

Přísně střežená ozdoba

"Elektrická vánoční svítidla nejsou malicherností, jak se na pohled zdá," řekl Blesku František Jandura z pražského Elektrotechnického zkušebního ústavu. Je to dáno už tím, že po zastrčení vidlice do zásuvky se do kabelu rozběhne elektrický proud o stejném napětí, jako do jakéhokoliv jiného domácího elektrospotřebiče.

Co se může stát

Vodič vánočního svítidla o nedostatečném průřezu a tloušťce izolace může při manipulaci způsobit zkrat nebo probíjením způsobit úraz.
U objímek z nekvalitního PVC hrozí uvolnění kontaktu a přímý dotyk s vodičem elektrického proudu. Kdyby se tak stalo hned na počátku řetězce u první žárovky, dostal by člověk stejnou "ránu", jako kdyby sáhl přímo do zásuvky o napětí 220 voltů.
Jestliže jsou světelné zdroje na řetězci zapojeny do série, na každou žárovku připadá určitý příkon. Pokud některá žárovka přestane svítit a není nahrazena jinou, ostatní se začnou přehřívat. U necertifikovaného výrobku může dojít (a také již mnohokrát došlo) k tomu, že se PVC na řetězci roztaví a kapající žhavá hmota způsobí požár.

Jaká poučení si vzít k srdci

Chystáte-li se k nákupu elektrických ozdobných vánočních svítidel, kupujte jen kvalitní a bezpečný výrobek, který obsahuje český návod.
Svíčky si nechme prodejcem předvést a nezapomeňte na potvrzení pro přídad reklamace. Kudování "cenově výhodných" výrobků na tržištích nese zvláště u vánočních svíček velká rizika. Během posledních let většina neodpovídala požadavkům na bezpečnost.
Elektrické svíčky, které mají za sebou několikeré Vánoce, prohlédněte. Vadné žárovky nahrazujte novými stejného typu, všas si opatřete i rezervní. Máte-li pochybnosti o celkovém technickém stavu, raději si opatřete svítidlo nové.
A zbývá ještě vážné varování pro vánoční osvětlení před domem: Pro tento účel se vnitřní osvětlovací řetězce nebo jiná podobná svítidla nejen nehodí, ale jsou přímo nebezpečná. Venkovní vánoční svítidla musí splňovat další, mnohem náročnější technická kritéria, především musí být napájena z transformátoru, který má na výstupu 12 a 24 voltů. Na technickém štítku svítidla je pak označení v podobě domečku se šipkou směřující ven.
Václav Hampejs

Kdy vzít dětem pohádku o Ježíškovi?

17. listopadu 2017 v 8:04 | Blesk, pátek 21.prosince 2001 |  Vánoce
V našem životě je množství situací, při kterých rodiče řeší zásadní otázku: zda dítěti něco říct, anebo neříct.
Máme malému synkovi či dcerce prozradit, že jsme se s maminkou rozvedli, že nám umřela babička, nebo třeba že jsme si je kdysi nepřinesli z porodnice, ale z kojeneckého ústavu ...? Je pochopitelné, že kolem Vánoc se mnohem časteji vyskytují dotazy na to, zda a hlavně v jakém věku vzít dítěti iluzi Mikuláše a čerta, a zejména toho, že dárky nosí Ježíšek.
Zeptali jsme se, co si o tom myslí dětský psycholog, PhDr. Václav Mertin:
"Jednoznačná odpověď ani jednoduchý recept pro všechny určitě neexistují. Vždy záleží na konkrétní situaci, individuální vyspělosti dítěte a přesvědčení celé rodiny. Přesto existuje několik doporučení, která bych navrhoval všem rodičům respektovat:

1. Dítěti bychom neměli lhát. Nejsložitější útok na pravdomluvnost nás čeká, když se dítě na Ježíška zeptá přímo. Jestliže ještě letos nechcete prozradit úplnou pravdu, lze o některých skutečnostech pomlčet, lehce je zamluvit anebo sdělit pouze to, co dítěti dovoluje uchovat alespoň kousek tajemna.

2.Neměli bychom dítěti svévolně brát iluze, pokud ještě ono samo nechce a pokud nevidíme, že už je na to dostatečně zralé. Většinou stejně probíhá přijímání reality ze strany dítěte postupně: zhlédne stromeček na balkóně, neobvyklou krabici ve skříni, nesmí najednou chodit do pokoje ...

3.Při rozhodování zda pravdu sdělit, či s ní ještě nějaký čas počkat, bychom měli brát v potaz věk a psychickou vyspělost. Jestliže už je dítě ve školním věku, je hodně pravděpodobné, že velká část spolužáků je v tomto ohledu již poučena a patrně i ostatní dospělí budou předpokládat, že takto staré děti vědí, jak se věci mají. Udržování dítěte i nadále v nevědomosti může způsobit, že bude ostatním za prosťáčka, pro legraci, bude se cítit špatně a může mít nakonac i zlost na rodiče, že mu neřekli, jak to všechno ve skutečnosti je ...
Proto si vše předem důkladně uvážete, a když se náhodou stane, že budete shodou okolností odhaleni dříve, než jste chtěli, nezlobte se kvůli tomu. Nevykrucujte se ani nic dlouze nevysvětlujte. Život jde dál a dítě vám vaši malou nevinnou lež jistě brzy odpustí."
(fr)

Vzácný recept na německou máslovou štólu

13. listopadu 2017 v 16:25 | iReceptář |  Vánoce

Vzácný recept na německou máslovou štólu

Tradiční německá vánoční jídla se liší podle oblastí, někde chystají husu, na severu klobásky se zelím, v Bavorsku rybu s bramborovým salátem. A všude pečou štólu s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.

Potřebujeme

  • 750 g mouky
  • 150 g másla
  • 380 g rozinek, případně 250 g sultánek + 130 g korintek
  • 150 g sladkých mandlí
  • 125 g cukru
  • 50 g hořkých mandlí
  • 60 g kandované pomerančové kůry
  • 180 g kandované citronové kůry
  • 5 polévkových lžic rumu
  • 70 g kvasnic
  • 1/4 l mléka
  • 50 g másla
  • 50 g moučkového cukru na posypání
  • strouhanou kůru z jednoho citronu
  • vanilinový cukr
  • sůl
  • máslo na vymazání plechu
vánoční štóla

Jak na to

Mouku prosejeme do mísy, uvnitř uděláme důlek a do něho vlijeme kvasnice rozmíchané ve čtyřech polévkových lžících mléka se špetkou cukru. Necháme vykynout.
Jakmile kvasnice vzejdou, přidáme zbytek vlažného mléka, cukr, vanilinový cukr, sůl, máslo nastrouhané na vločky a citronovou kůru. Vařečkou zaděláváme těsto tak dlouho, až se na povrchu začnou dělat puchýřky.
Přidáme kandovanou kůru, oloupané a krájené mandle, rozinky a rum. Pečlivě promícháme a necháme v teple 15 minut odpočívat.
Na pomoučeném vále lehce rozválíme, spíše roztlačíme těsto do tvaru oválu širokého tak, abychom mohli jednoduše překlopit jednu jeho stranu přes druhou, ale ne až na okraj. Vrchní překlápěná vrstva těsta by měla být také o něco slabší než ta, která zůstává ležet na válu. (Není od věci si představit, že takto jednoduše balíme mimino do deky či zavinovačky.)
Těsto připravené k pečení přikryjeme utěrkou a necháme patnáct minut odpočívat. Poté štólu vložíme do středně vyhřáté trouby a pečeme asi 40 až 50 minut.
Upečený závin ihned polijeme rozpuštěným máslem a posypeme moučkovým cukrem.

Drážďanská štóla

Proslulost německé vánoční štóly vznikla v Drážďanech už v 15. století. Uběhlo půl tisíciletí a označení Dresdner Stollen se stalo ochrannou známkou, kterou mohou používat jen pekaři a cukráři v Drážďanech a okolí.
V saském městě se v čase adventu koná Slavnost Drážďanské štóly (Dresdner Stollenfest). Peče se od listopadu, neboť tradiční kynutá vánoční štóla nabízí vyzrálou směs chutí po dvou- až třítýdenním rozležení v chladu (zabalená v mikrotenu či alobalu).
Tvar štóly má připomínat Ježíška - novorozeně v zavinovačce. Nakrojena by štóla neměla být dříve než po štědrovečerní bohoslužbě, aby ochránila dům od nemocí a neštěstí.

Vánoční trhy našich babiček a prababiček

13. listopadu 2017 v 15:19 | Večery pod lampou |  Vánoce

Vánoční trhy našich babiček a prababiček


Podle staré pověry ten, kdo nedal na Štědrý den dárek, přišel do roka a do dne na mizinu… Hle, jak naši předkové mysleli na to, aby v tento krásný svátek nikdo nezůstal neobdarovaný, můžeme si jen tiše pomyslet. A kde vlastně Pražané své dárky nakupovali a jaké dárky byly tehdy v oblibě?

Vyhlášeným tržištěm bylo-jak jinak-Staroměst­ské náměstí. Právě zde se křížily dvě významné obchodní cesty: povltavská, po níž přiváželi své zboží na sever italští kupci, a polabská, spojující evropský západ a východ. Ta do Prahy přicházela u Poříčského brodu a vycházela z něho u brodu, který byl v místech dnešního Karlova mostu.

Před vánočními svátky se ruch na Staroměstském "rynku" zmnohanásobil. Do Ungeltu přijížděl jeden cizí kupec za druhým, všichni spolu s ozbrojenými pacholky, kteří je chránili před lou­peživými rytíři, ale přijížděli také domácí kupci a řemeslníci, aby zde utržili nějaký ten peníz.

Největší nával býval u soukenických kotců, které stávaly ve dvou řadách před radnicí. Prodávaly se zde domácí hrubší (a tedy levnější) látky, ale také nizozemské a vlámské tkaniny, které byly drahé jednak pro svou mimořádnou kvalitu, ale také pro vysoké clo. Pod loubím poblíž Melantrichovy ulice se prodávaly vánoční věnce a ženské skládané sukně, u Železné ulice pak měli své stánky sou­stružníci, sklenáři a "šmejdlíři". Tak se tehdy - bez dnešního hanlivého přídechu - říkalo dovozcům zahraničního zboží... Pod mariánským sloupem rozložili své zboží hračkáři. Nejoblíbenější byly hračky z Klatov: panáci ze dřeva a hlíny, panenky i tradiční betlémy. Mezi Melantrichovou ulicí a radnicí se prodávalo ovoce, hlavně jablka, hrušky • ořechy. Ze Pražané byli labužníci, to dokazovaly také stánky "hlemýždníků" a zvěřinářek, které však po zákazu začátkem 16. století nesměly prodávat tolik oblíbené veverky.. Poblíž Dlouhé ulice se pro­dávalo ovoce z dovozu, hlavně fíky, mandle a hro­zinky, ale také vzácná a velice drahá rýže. Svíčky zase byly k dostání na týnském dvoře.

Rybí trh už tradičně býval v severovýchodní části Staroměstského náměstí - a tam byl největší shon až na Štědrý den. Prodávalo zde přesně čtyřicet prodavaček, které byly pečlivě vybírány, aby měly "ctné a šlechetné" chování. Dohlížel na ně porybný, a když shledal nějaký nedostatek, nešetřil pokuta­mi. U každé rybářky písař hned poránu zapsal, kolik přivezla ryb, aby se později mohlo spočítat "clo". Porybný pak vybral pro primátora čtyři nejkrásnější kaprya pět "bílých" ryb. A pak už si mohly začít vybírat a nakupovat pražské hospodyně...

Mimochodem, víte, co to byly kotce? Ve středo­věku se tak říkalo společným prodejním místům řemeslníků a obchodníků. Společný prodej byl tehdy totiž jednou ze zásad cechů - to aby každý měl stejnou příležitost a stejné podmínky k pro­deji svých výrobků. V pražských městech byly kotce na všech velkých tržištích, ale ty nejznámější a nejrozsáhlejší byly dvě kamenné budovy, posta­vené na Havelském tržišti, které už v 16. století bylo hlavním tržištěm v Praze. Původně byly určeny k prodeji sukna, později už k prodeji rozličného zboží a 18. století již sloužily i jiným účelům (jedna z budov byla pronajímána k divadelním předsta­vením). Kamenné kotce na "Haveláku" byly zboře­ny v 2. polovině minulého století, na Staroměst­ském náměstí ještě dříve. Ale úsloví "nakupovat v kotcích" se vžilo a bývalé kotce navíc připomíná i jméno uličky v sousedství Havelského trhu.

Sláva Staroměstského náměstí, tohoto věhlasné­ho tržiště, veletrhu a jarmarku v jednom, totiž skončila v roce 1754. Tehdy zde byly kotce a stánky zrušeny, protože překážely provozu: kočím, fia­kristům a formanům. Ale sláva vánočního trhu trvala ještě celé jedno století, kdy se za sochou Panny Marie objevili kramáři s látkami, sklem, proutě­nými výrobky, hračkami a obrazy.

Kdo ví, co by tehdejší prodavači, nakupující i úředníci řekli na ty dnešní vánoční trhy a nákupy...

Podle archivních materiálů zpracovala -aj‑

Vánoční pudink

13. listopadu 2017 v 15:16 | novinky |  Vánoce

Britské hospodyně připravují pudink dva měsíce předem

29. března 2014 v 11:04 | Lidové noviny pondělí 22. prosince 1997 | Vánoce
Pro Brity jsou Vánoce největším svátkem v roce. Na rozdíl od většiny katolických zemí ale ústředním dnem oslav není 24. prosinec (Christmas Eve), ale Štědrý den (Christmas Day). Zatímco na Hod boží zasedají české rodiny ke štědrovečernímu stolu, Britové nejčastěji oslavují v práci s kolegy. Pro děti je to den velkého očekávání. Podle tradice, než odejdou spát, musí pověsit poblíž své postele velkou červenou ponožku, do které jim Santa Claus dá dárky.
Štědrý den tak pro Brity začíná opravdu štědře, neboť hned ráno objeví a rozbalí svoje dárky. Někteří pak navštěvují slavnostní mši, po které následuje vánoční večeře (Christmas Dinner). Název je ovšem zavádějící, protože se jí v poledne. Tradičním jídlem je nadívaný krocan. Nesmí samozřejmě chybět ani proslulý vánoční pudink, který je pro většinu cizinců pouze neúhlednou a velmi sytou hnědou směsí. Pro Brity je to však lahůdka, která se připravuje z mouky, rozinek, mandlí, oříšků, mrkve, oleje, strouhanky, cukru, citronu, vajec, rumu a dalších ingrediencí alespoň dva měsíce předem. Nechává se pak uležet v lednici. Před konzumací se ohřeje, poleje se koňakem a zapálí.
K vánočním svátkům v Británii neodmyslitelně patří i tradiční poselství královny Alžběty II. k "jejím národům". Původně projev britské panovnice vysílala jenom rozhlasová stanice BBC, pak se ho ujala televize, a od letošního roku bude zpřśtupněn i na Internetu.
Autor: Veselin Vačkov

Vánoční pudink může být i rok starý

Tradice říká, že ten správný čas na vánoční pudink je v neděli před adventem. Pravda je ale taková, že se sami Angličané nemohou dohodnout na žádném konkrétním termínu, kdy se do příprav pustit.
Jana Zlámalová 18. 11. 2016 0:00

Nálepky:

Britský vánoční pudink je pro cizince plný otázek. Asi tu nejpalčivější představuje otázka po významu samotného slova pudink. Toto slovo má v britské angličtině mnoho významů, někdy až protichůdných. A tak, ještě než se pustíme do přípravy samotného vánočního pudinku, je dobré se stručně podívat na to, co Angličan myslí tím, když začne mluvit o pudinku.

Zapeklitý pudink

Slovo "pudding" se počátkem dvanáctého století poprvé objevilo ve staré angličtině, kam se dostalo pravděpodobně z francouzštiny nebo němčiny. Původně se jím označovala klobása připravená z mletého masa, krve, koření a loje naditá do zvířecího střeva nebo žaludku. V současnosti se tomuto významu asi nejvíce přibližuje black pudding, který vzhledem ani chutí není příliš vzdálený českému jelitu.
Všeobecně se dá říct, že pudink je něco, co bylo připraveno především ze směsi vajec, mouky, obilovin a loje v jednolitou hmotu, která je následně dušená, vařená nebo upečená. Jako pudink se tak proto později začaly označovat i sladké pokrmy. Známý je například sponge pudding, sticky toffee pudding nebo bakewell pudding. Ze slaných zástupců je asi nejznámější yorkshirský pudink, který se podává jako příloha k pečenému masu, nebo ledvinkový pudink.
Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak slovo pudink se v Británii také používá jako všeobecné označení jakéhokoliv dezertu. Pudink tak klidně může být i kousek čokolády po obědě. Běžně je kategorie dezertů v britských jídelních lístcích nazývaná Puddings.

Předchůdce vánočního pudinku byl plný masa

Pro vánoční pudink se hodí označení pudink jak proto, že se jedná o pokrm připravený ze směsi vajec, mouky a loje, tak i proto, že se jí jako dezert po slavnostním obědě na Boží hod. Nebylo tomu tak ale vždy.
Dávným předchůdcem vánočního pudinku bylo ve čtrnáctém století jídlo zvané frumenty. Jednalo se o kaši připravenou z hovězího a skopového masa doplněnou o sušené ovoce, koření a víno. Frumenty se jedlo jako rychlý pokrm v průběhu příprav slavnostní hostiny.
Na konci šestnáctého století se frumenty začalo zahušťovat vejci a strouhankou a kvůli chuti se do něj začalo přidávat pivo nebo pálenka. V polovině sedmnáctého století se tento pokrm už podával jako oblíbený vánoční dezert. V roce 1664 jej ale puritáni zakázali a na vánoční stoly se vrátil až v roce 1714 díky králi Jiřímu I. Největší slávu ale vánoční pudink zažil za viktoriánské éry, kdy se začal nejvíce podobat tomu, co dnes Britové znají jako vánoční pudink.

Klidně i rok starý

Vánoční pudink má půlkulovitý tvar. Nesmí v něm chybět sušené ovoce (rozinky, rybíz atd.), vejce, mouka, strouhanka a lůj. Kromě toho pudinku dodává chuť směs koření (skořice, koriandr, muškátový oříšek, hřebíček atd.), pomerančová kůra a mandle. Důležitou roli při přípravě pudinku hraje alkohol, který pomáhá celý pokrm zakonzervovat.
Vánoční pudink se připravuje s předstihem před Vánoci. Tradice říká, že ten správný čas na vánoční pudink je v neděli před adventem. Pravda je ale taková, že se Angličané nemohou dohodnout na žádném konkrétním termínu, kdy se do příprav pustit. Někdo radí konec listopadu a někdo začíná už v létě. Dokonce jsem se setkala s rodinou, kde se vánoční pudink chystal rok předem. V britských supermarketech je možné sehnat vánoční pudinky, které zrály i osmnáct měsíců.
Vánoční pudink se servíruje na závěr slavnostního oběda na Boží hod vánoční. Před servírováním se ohřeje v mikrovlnné troubě nebo se povaří v páře a podává se s hustou mléčnou omáčkou s brandy, která je velmi podobná českému krému na dukátové buchtičky. I když ingredience i příprava mohou cizinci znít poměrně obskurně, chuť vánočního pudinku není překvapivě ničím šokující. Nejvýraznější v celém dezertu je chuť sušeného ovoce a osobně mi trochu připomíná české vánoční cukroví zvané fíkový salám.
Angličané považují vánoční pudink za neodmyslitelnou součást Vánoc. Málokdo ale tento dezert připravuje doma. Jak říká maminka jedné mé známé, která vánoční pudink v minulosti chystala každoročně: "Dělat domácí pudink je dnes neskutečně drahé. Mnohem výhodnější proto pro mě je koupit ho v Sainsbury's nebo Marks&Spencer a na Vánoce ho už jenom ohřát v mikrovlnce."

Míchá celá rodina

Když ale ještě Britové vánoční pudink vařili doma, pojilo se k této události mnoho tradic.
Míchání vánočního pudinku se má správně zúčastnit celá rodina. Každý člen domácnosti má směs aspoň jednou zamíchat dřevěnou lžící ve směru od východu na západ.
V průběhu míchání se do směsi také přidávala drobná mince. Ten, kdo ji na Vánoce našel ve svém kousku pudinku, měl mít podle tradice celý následující rok štěstí.
Správný vánoční pudink by měl také obsahovat třináct ingrediencí. Toto číslo totiž odkazuje na Ježíše a jeho dvanáct učedníků.

Recept na vánoční pudink

Suroviny:

  • 225 g rozinek
  • 225 g sušeného rybízu
  • 225 g sultánek
  • 225 g kandované pomerančové kůry
  • 225 g hnědého cukru
  • 225 g strouhanky
  • 110 g hladké mouky
  • 1 čajová lžička soli
  • mléko podle potřeby
  • 1 nastrouhaná mrkev
  • 3 vejce
  • 110 g strouhaných mandlí
  • 225 g loje
  • 1 čajová lžička směsi koření (skořice, muškátový oříšek, koriandr, hřebíček)
  • kůra a šťáva z jednoho citrónu
  • kůra a šťáva z jednoho pomeranče
  • 1 nastrouhané jablko
  • 250 ml brandy

Postup:

Všechny ingredience promícháme a přes noc necháme odležet. Pokud se nám zdá směs druhý den příliš suchá, přidáme do ní trochu mléka.
Směsí naplníme pudinkovou formu nebo mísu, u které jsme si jistí, že vydrží vysokou teplotu.
Naplněnou formu nebo mísu důkladně zabalíme do nepropustného papíru tak, aby se dovnitř nedostala ani kapka vody.
Zabalený pudink vložíme do hrnce s vodou a dusíme osm až deset hodin. Během celé doby do hrnce průběžně dolíváme vodu, aby se nestalo, že by se nám všechna vyvařila.
Hotový pudink rozbalíme, necháme vychladnout a potom jej znovu zabalíme do nového nepropustného papíru. Pudink necháváme uležet až do dne podávání.
Před podáváním zabalený pudink znovu dusíme dvě až tři hodiny. Hotový pudink vyklopíme a podáváme se sladkou brandy omáčkou.

Kolegové vánočního pudinku

Britové nepřipravují tolik druhů vánočního cukroví, jak to známe z Česka. Kromě vánočního pudinku ale k anglickým Vánocům patří ještě další dvě tradiční sladkosti.
Vánoční dort se v mnohém podobá vánočnímu pudinku. Také se připravuje z několika druhů sušeného ovoce. Na rozdíl od pudinku, který se dusí v páře, se ale dort peče v troubě a neobsahuje lůj ani strouhanku.
Dort se připravuje přibližně šest týdnů před Vánoci. Po upečení se nechá nasáknout brandy, která jej zakonzervuje a díky které se dort správně uleží. Na závěr se dort zdobí marcipánem nebo cukrovou polevou.
Do češtiny snad nepřeložitelné jsou vánoční koláčky zvané mince pies. Mince meat v angličtině znamená mleté maso. Zároveň se tak ale říká i náplni ze sušeného ovoce, kterou se plní sladké pečivo z křehkého těsta.
Stejně jako vánoční pudink i mince pies v původní podobě obsahovaly maso. V tomto případě se jednalo především o mleté jehněčí. Maso se dnes do křehkých koláčků nepřidává, ale matoucí název tomuto pečivu už zůstal.