Rozmarýn lékařský

15. června 2019 v 7:52 | Večery pod lampou 14/95 |  Koření na naší zahrádce

Rozmarýn lékařský


Rosmarinus officinalis L.

Rozmarýn - říká se mu také rozmarýna - známe jako stálezelené vonné keříky, které se pěstují v květináčích za oknem a seřezávají se, aby se jimi mohli ozdobit svatebčané včetně nevěsty a ženicha. Zmínku o rozmarýnu najdeme v mnoha svatebních písních a jen málokterá rostlina je známější než právě rozmarýn. A jeho sláva má již hodně dlouhou tradici.

Rozmarýn býval zasvěcen Venuši a staří Římané jím zdobili své domácí bůžky. U nás najdeme zmínky o rozmarýnu už ve středověkých textech. O vánočních svátcích se věnčila rozmarýnem kančí hlava na sváteční tabuli šlechty. Věřilo se, že rozmarýn má moc učinit člověka veselým a šťastným, že zbavuje zlých snů a uchovává mládí. Byl vždy symbolem lásky, ale také smrti.

Botanicky patří rozmarýn k čeledi rostlin hluchavkovitých. Roste planě ve Středomoří, kde dorůstá výšky až dva metry. Má úzké, čárkovité, na okraji ohnuté listy podobné jehličí. Na rubu jsou běloplstnaté a v jejich úžlabí vidlany bílých nebo bledě fialových či namodralých květů, které rozkvétají v květnu nebo červnu. Celá rostlina příjemně sladce a kafrovitě voní.

U nás se rozmarýn lékařský pěstuje hlavně jako okrasná hrnková rostlina. Protože v našich podmínkách snadno vymrzá, přenáší se na zimu do světlé a chladnější místnosti, kde se jen přiměřeně zalévá. Přes léto vyžaduje zásadně zcela slunné stanoviště, nesnáší ani přistínění. Nejlépe se mu daří v dobré, výživné, ale lehké zahradní půdě a dostatkem humusu a vápníku. Pěstujeme-li rozmarýn jako okrasnou rostlinu, musíme ji občas vytvarovat seříznutím některých přerostlých výhonů. Tyto výhony - pokud je nepoužijeme k rozmnožováním řízkováním - můžeme jak v čerstvém, tak i v sušeném stavu použít ke kořenění pokrmů.

Jako koření se rozmarýn používá zejména v kuchyních Itálie, Francie, Španělska, Balkánu, ale i Anglie, Severní Ameriky a Mexika. Přidává se především k masu, hlavně skopovému, vepřovému, divočině i mletému masu, ale i k drůbeži - kuřeti či krůtě, do omáček, polévek (například i do želví polévky), salátů a k nakládané zelenině. Rovněž se hodí k pokrmům z rajčat, lilku či tykví, při rožnění masa a ryb, ale i na těstoviny či pizzu. Již v dobách antiky se používal ke kořenění vína.

Rozmarýn je vynikající koření, ale musí se používat velmi opatrně. Přidává se až do téměř hotových pokrmů, aby delším varem silice nevyprchala. Ve větším množství "přebíjejí" chuť pokrmů, ale může rovněž škodit zdraví, protože při velkém dávkování působí opojně. Používat rozmarýn v kuchyni se nedoporučuje v těhotenství. Správné kořenění rozmarýnem napomáhá lepšímu trávení, zlepšuje činnost žlučníku a celkově zklidňuje organismus.

Jako koření můžeme použít buď čerstvé nasekané rozmarýnové listy, nebo je usušíme a pak je většinou rozdrtíme nebo rozemeleme. Pokud se týká množství přidávaného k pokrmům, doporučuje se pro čtyři osoby polévková lžíce čerstvého rozmarýnu nebo půl lžíce suchého mletého nebo drceného. Zkuste jednou osmažit ryby či maso v těstíčku s přídavkem rozmarýnu. Uznáte, že z běžného pokrmu se stane pochoutka.

V jižní Evropě, zvláště v Dalmácii, jižní Francii, Španělsku či Itálii, se rozmarýn pěstuje také pro vonné silice, tzv. rozmarýnový olej. Tento olej se používá ve voňavkářství do různých kosmetických výrobků, jako jsou šampony, mýdla či kolínské vody. Pro velkou oblibu výrobků s přídavkem rozmarýnového oleje se dnes začal rozmarýn pěstovat také v severní Africe, stejně jako v bývalých sovětských středoasijských republikách. Rozmarýnový olej se používá též ve farmaceutickém průmyslu, kde se přidává do mastí zklidňujících revmatické bolesti nebo bolesti hlavy při migrénách. Používá se rovněž do přípravků odpuzujících hmyz. Již staré hospodyně věděly, že sušené snítky rozmarýnu vyženou z šatníku moly. Dokonce se rozmarýnové snítky dávaly do knihoven k zapuzení hmyzu živícího se papírovou hmotou.

Rozmarýn můžeme množit semenem, ale mnohem výhodnější je množení řízky odebíranými ze starších rostlin již od května. Řízky by měly být asi 1 až 15 cm dlouhé, k zakořenění je zapícháme do písku. Přes zimu by měly v teplém prostředí zakořenit.

Pro kořenění pokrmů jsou nejvhodnější mladé jarní výhony rozmarýnu, které sušíme buď celé a celé je také přidáváme při vaření různých pokrmů, nebo z nich odrolíme listy a sušíme je ve stínu při normální teplotě. Rozdrcené nebo umleté listy uchováváme v zabroušených nádobkách ve tmě.

-eh-

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama