Květomluva

10. july 2018 at 12:52 | Večery pod lampou 13/1995 Milan Cýsař |  Životní styl


Květomluva


Květiny odedávna symbolizovaly krásu, něhu, lásku, přátelství i úctu. Jejich darováním vyjadřovali lidé své city, přání i vzkazy. Podle tvaru květů, barvy, vůně a jména se květinám přisuzoval různý význam a vlastnosti. Také se o nich tradovaly všeliké báje a pověsti, objevovaly se v pohádkách, a to vše dohromady dalo základ - květomluvě.


astra - musíme se rozejít
blatouch - jsi mi sympatická
bodlák - jsi protivná
čekanka - čekej na mne
divizna - neboj se mne
fiala - rád bych tě zlíbal
fialka - nebuď tak skromná
fuchsie - trápím se láskou
heřmánek - už tě víc nespatřím
hledík - nezapomenu ti to
hortenzie - tak záhy jsi zapomněla
hyacint - mám tě rád
jasmín - obejdu se bez tvé lásky
kalina - proč jsem ti lhostejný?
karafiát - zůstaňme přáteli
kopretina - proč jsi tak pyšná?
kosatec - jen ty mi můžeš vrátit klid
levandule - nejsi upřímná
lilie - věřím v tvou nevinnost
maceška - jsi ke mně krutá
měsíček - důvěřuj mi
narcis - jsi příliš hrdá
ocún - pamatuj, že krása je pomíjivá
orlíček - jak jsi mladá
pantoflíček - vyslyš mne
petrklíč - kdo je tvůj milý?
pomněnka - nemohu zapomenout
protěž - má láska je trvalá
rezeda - cením si tvé povahy
rudá růže - zbožňuji tě
sasanka - jsi upřímná
sněženka - jsi moje první láska
šeřík - opravdu mne miluješ?
tulipán - jsi koketa
vřes - stále na tě vzpomínám
zimostráz - nebuď tak svéhlavá
zvonek - kdy tě uvidím?
 
 

Ptačí stěny: pro milovníky pískovcových skal

22. may 2018 at 16:29 | Deník (Blanka Stará) |  Deník.cz

Ptačí stěny: pískovcová krása

Severní Čechy /FOTOGALERIE/ - Skoro každý z nás asi navštívil Tiské stěny v obci Tisá. Ale když se podíváte po okolí, nemůžete si nevšimnou Ptačích a dále také Ostrovských stěn.

3.8.2010

SDÍLEJ:


Zvětšit fotografii

Zvětšit fotografii

Zvětšit fotografii


PTAČÍ SKÁLY jsou rájem pro turisty i lezce, kteří zde najdou krásné přírodní scenérie. Foto: Blanka Stará

Ptačí stěny se táhnou již od hranic přes obec Rájec až do Ostrova. Do Ptačích skal se můžete dostat několika způsoby.

Vyjet autem až do obce Rájec a zaparkovat nebo vyjet autobusem do Tisé a pěšky do Rájce. Na začátku Rájce se nachází informační tabule, kde jsou jednotlivé stěny zakreslené, a tudíž si můžete vybrat, kam až se budete chtít podívat a jakou trasu si zvolíte.

Také jsou tam popsána pravidla chování pro horolezce apod. Z Rájce se dostanete odbočkou už jen pěšky. Je zde zákaz vjezdu motorových vozidel.

Již cestou v lesíku uvidíte skály, které někdy vytváří spojené celky. Krásu těchto Labských pískovců můžete obdivovat jak z cesty, tak se můžete i vydat na vrchol. A to nemusíte být ani horolezci, abyste se dostali až nahoru. Na vrcholy se totiž dostanete pomocí několika strmých svahů.

A poté můžete klidně přejít po vršcích, někdy lesíkem, někdy přímo po skále. Z Ptačích stěn je velice nádherný pohled do krajiny a okolí. Jelikož jsou to poměrně rozlehlé skály, bude nějaký ten čas trvat, než je projdete, a přitom se můžete se nechat fascinovat krásnými přírodními útvary, které příroda během dlouhé doby vytvořila.

Do těchto stěn se neplatí žádné vstupné, jsou volně přístupné, a to v kteroukoli dobu. Jsou také velmi málo navštěvované, což zaručí určitý klid a soukromí na nasávání kouzla přírody. Například při naší návštěvě jsme nepotkali vůbec nikoho.

Snad jen ten písek a pyl, který létal vzduchem a usazoval se mi na fotoaparátu, byl trochu nepříjemný… Jinak výlet do Ptačích skal neměl chybu. Určitě všem tento výlet doporučuji.

Zpracovala Blanka Stará
Zdroj: https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/ptaci-steny-piskovcova-krasa20100803.html

Velikonoce

12. march 2018 at 16:29 | Rudolf Čech |  Velikonoce

Velikonoční půst 14.2.2018 až 1.4.2018


Postní neděle a jejich názvy
Velikonoce jsou v Čechách vyvrcholením 40 denního postního období, které přichází po veselém masopustu a začíná Popeleční středou. Popeleční středa je poslední středa před 1. nedělí postní. O Popeleční středě se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Na Popeleční středu se nesmělo příst a šít - věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani štípat dříví - aby se sekera později nesvezla z nohy. Ani drát peří se nesmělo - štípaly by blechy.

Neděle v době půstu mají svá zvláštní jména

1. neděle postní (Invocabit) - 18.2.2018
Černá - ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady - děti věřily že jim je nadělila liška, někdy také Pytlová, Pučálka nebo 1. Liščí neděle
2. neděle postní (Reminscere) - 25.2.2018
Pražná - pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka, také Černá, Samometná
3. neděle postní (Oculi) - 4.3.2018
Kýchavná - lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor - zdravili se navzájem "Pozdrav tě Pánbůh! a Pomáhej Pánbůh!"
4. neděle postní (Laetare) - 11.3.2018
Družebná - družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy, také Družbadlná nebo Družbadlnice, Liščí, Středopostní, Růžová
5. neděle postní (Judica) - 18.3.2018
Smrtná - ze vsi se vynášela slaměná Smrtka (Mařena, Mořena, smrtholka, Morena, Čaramura) - loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka
6. neděle postní (Palmare) - 25.3.2018
Květná - také Beránková, Palmová, slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky - jívové proutky, nosí se " líto" (zelená ratolest zdobená barevnými fábory a bílými nebo barevnými skořápkami - lítečko nosívala děvčata a s přáním po domech zpívala: "Květná neděle, kdes tak dlouho byla...", vymetají se světnice - aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela (Pryč hosti bez kostí! - švábi atd.), v některých krajích věří, že by měl mít tento den člověk na sobě něco nového - aby ho nepokakal (nebo mu neublížil) beránek

Velikonoční týden
Poslední týden postu se nazýval Pašijový, Svatý, též Veliký. Hned po Květné neděli začíná v domácnostech velký úklid a přípravy na velké svátky.
Pondělí - 26.3.2018 před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí (Modrý půndělí) - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele
Úterý - 27.3.2018 se říká Šedivé (Šedivý houterý) - bylo bez zvláštních zvyků
Středa - 28.3.2018 před Božím hodem se nazývá Sazometná středa. Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil na něj.
Těžiště Velikonoc je v následujících třech dnech: Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, které jsou od II. vatikánského koncilu pojaty jako jeden celek - Triduum sacrum - svaté třídenní. Velikonoce vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční.
Čtvrtek - Zelený čtvrtek - 29.3.2018 název je snad odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo. Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, kopřivy, různé druhy zelí) aby byl člověk celý rok zdravý.
Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty = odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky.
Ze země se rámusem vyhánějí zlé síly, které moří mladé osení. Děti s velkým nadšením procházely krajem s nejrůznějšími klapačkami a řehtačkami, s pojízdnými drnčícími trakaři - magickými napodobeninami pluhů. Lidé se omývali rosou nebo v potoce, pojídali pečivo pomazané medem, tzv. jidášky. Při mši na Zelený čtvrtek omýval biskup a řeholní představení nohy 12 starcům, stejně jako Kristus apoštolům při Poslední večeři.
Pátek - Velký pátek - 30.3.2018 (Bolestný, Tichý) je dnem hlubokého smutku.V noci ze čtvrtka na pátek je Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Nekonala se mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy. V kostelech se upravoval "Boží hrob", předváděly se pašijové hry. Procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a bolesti. Tento den lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí.
Věřilo se, že se země otevírá, aby vydala poklady. Ten den se podle pověsti otevíral i památný Blaník.
Byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili, chlapci vrkali a klepali ve tři hodiny odpoledne. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly že by namáčely prádlo do Kristovy krve - velký pátek je svátkem vody. Pátek byl také dnem čarodějnic - lidé věřili že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět (pramen vlasů, kravské chlupy, hrnek mléka), mohla by je pomocí takového vontu uhranout, naplnit ho zlou energií a kletbou a ukrýt ho někde ve stavení nebo v chlévě - pak by se začaly dít hrozné věci - lidé by onemocněli, krávy by dojily krev, ovocné stromoví by zasychalo.
Sobota - 31.3.2018 poslední postní den byla Bílá sobota (Veliká, Provodní), kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Po stránce liturgické se tento den konala jen noční bohoslužba - tzv. vigilie (bdění).
Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášely na polínku domů, chlapci naposledy hrkali s koledou.
Večer všichni v kostele vítali Krista, jenž vstal z mrtvých. Z "Božího hrobu" se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz, které se nesly ve slavném průvodu vzkříšení. Vrcholí velikonoční slavnosti - vigilie. Přichází Veliká noc, po níž vznikl název celých svátků, při níž se oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zvony se vracejí z Říma. Také se omývaly obličeje sněhem nebo studenou vodou - aby byli lidé po celý rok zdraví.
Tak jako se chodí o Vánocích na jesličky, chodili se Pražané před 100 lety dívat na Boží hrob připravený vojáky v kostele u Prašné brány (dnes zrušen). Hrobem byla umělá skála, v níž leželo Kristovo tělo, kolem stály čestné stráže a byly rozmístěny různé zbraně, dělové koule. Po církevní slavnosti byla vystřelena salva a následovala přehlídka s doprovodem pražských vojenských hudeb.
Neděle - 1.4.2018 Boží hod velikonoční - 1. neděli velikonoční se světily velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě. Kdokoli přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu. Jedla se velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso a holoubata, předem posvěcená v kostele.
Den vzkříšení Ježíše Krista.
Pondělí - 2.4.2018 o Velikonočním pondělí, zvaném také Červené (podle darování červeného vejce), Mrskaný pondělek, Pomlázkové hody se nekonaly liturgické úkony, chodilo se však na pomlázku, původně ještě pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, jehož se účastnili dospělí - muži z žen čerstvými metlami (pomlázkami) vyháněli nemoci a polévali je mocnou živou vodou - za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Někteří odborníci se domnívají, že šlehání a polévání žen je vlastně symbolickým aktem oplodnění.
Později se stal tento den hlavně zábavou pro děti, mládež ale i dospělé. Dodnes mládenci chodí za děvčaty dům od domu s vlastnoručně vyrobenými nebo koupenými pomlázkami splétanými z různého počtu vrbového proutí, které jsou na koncích zdobené pestrobarevnými stuhami. Malí i velcí koledníci dostávají od vyšlehaných dívek zdobená vajíčka, malé sladkosti nebo velikonoční perníčky. Zvláštní pozornost si zaslouží i rýmované říkačky "velikonoční koledy", které obvykle celý rituál koledování provázejí. A tak se "koleda" říká tomu, co si koledník vykoleduje, samotné obchůzce, ale koleda je zároveň i zmíněná říkanka. Koledování (vánoční i velikonoční) se církev snažila zakázat, ale bez úspěchu - tento pohanský zvyk byl a je mezi lidmi příliš hluboce zakořeněný.
Pár koled na ukázku

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.


Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.


Panimámo zlatičká,
dasrujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka,
uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?


Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá, vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.
Vajíčko se otkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát.

První neděle po Velikonocích se nazývá Bílá neděle - Provodní (také vodsprovody, probůdky, prabůdky - etymologický slovník tvrdí že se tento den konaly průvody novokřtěnců ke kostelu, nebo pojmenování souvisí s vynášením - vyprovázením Mořeny = zimy). Toho dne novokřtěnci naposledy nosili bílý šat. Neděle je často den prvního svatého přijímání.
Sedmou nedělí po Velikonocích, nazývanou Hod Boží svatodušní - Seslání Ducha svatého, začínají letnice.
 


Když se řekne Velikonoce

12. march 2018 at 16:25 | Večery pod lampou |  Velikonoce
vybaví se nám spousta názvů a jmen, která sice každoročně slýcháme, ale - přiznejme si - mnohdy bychom nedokázali přesně vysvětlit či časově zařadit. Proto jsme se dnes rozhodli pro malý vysvětlovací rychlokurz.

Pučálka

je první postní neděle (někdy se jí také říká Pytlová či Liščí). Její název je odvozen od pokrmu. Pučálka byl předem naklíčený hrách, který se opražil na suché pánvi a podával se buď sypaný pepřem, nebo pocukrovaný či polévaný medem. Pučálka bylo také jméno maškary oblečené do obleku z hrachoviny. Tato maškara obcházela chalupy a házela do síní hrách, aby byla bohatá úroda.

Pražná neděle

je druhá postní neděle (někdy se jí říká Černá nebo Samometná). Tento název je spojen znovu s pokrmem. Pražma se připravovala z naklíčených zrn.

Kýchavá neděle

je třetí postní neděle. Pověra říkala, že kdo v tuto nedělitřikrát za sebou kýchne, bude celý následující rok zdravý.

Družebná neděle

je čtvrtá postní neděle. V tento den se scházeli chlapci a dívky, každý přinesl něco k jídlu a pak vše společně snědli. O Družebné neděli se pekli koláče zvané družbance s několikerou nádivkou - s mákem, tvarohem, povidly.

Smrtná neděle

je pátá postní neděle, o níž se ze vsi vynášela smrtka a přinášelo se léto. Písemné doklady o tomto zvyku, mimochodem jednom z nejnámějších a také nejzakazovanějších, pocházejí už ze 14. století. Smrtka (také Morana či Mařena) byla bohyně smrti a zimy. Její figura byla nejčastěji zhotovena ze slámy, pak se připevnila na dřevěný kříž a ustrojila do ženských šatů. Na vysoké tyči ji pak mládež v průvodu vynesla za ves. A tam byla buď hozena do vody, nebo spálena - to podle krajového zvyku. Když Moranu utopili, ustrojili líto, které většinou tvořil vršek smrčku bohatě ozdobený vyfouklými vejci, stuhami a kokardami, někdy také svatými obrázky. A s lítem pak obcházeli vesnici a koledovali.

Květná neděle

je šetá postní neděle (říká se jí také Beránková). V tento den křesťané oslavují vjezd Ježíše - Spasitele - do Jezuzaléma. Je vyhrazena svěcení kočiček, vrbových prutů, beranů a postních jídel. Svěcené kočičky se dříve zasunovaly za obrázky malované na skle, aby chránily stavení před bleskem a přinášely štěstí. Tradičními pokrmy byla hlavička, jidáše s medem a obřední pečivo (to mělo podle krajů různé tvary: byly to holubičky, miminka či raci).

Pašijový týden

následoval po poslední postní neděli. Slovo pašije má latinský původ a znamená utrpení, v tomto případě Ježíšovo utrpení. Křesťané si pojmenovali jednotlivé dny tohoto týdne:
Modré pondělí (někdy Žluté),
Šedivé úterý,
Škaredá středa,
Zelený čtvrtek,
Velký pátek,
Bílá sobota.
Každý z těchto dní (kromě pondělí a úterý) byl spojen s nejrůznějšími zvyky a obřady.
Po Bílé sobotě následovala Neděle velikonoční, zvaná též Hod boží velikonoční. To byl den, který se prožíval v rodinném kruhu, bez přátel a známých.
Celá rodina se sešla u svátečně prostřeného stolu, otec jako hlava rodiny oloupal natvrdo vařené vejce a rozdělil je na tolik dílků, kolik bylo přítomných osob. Každý svůj kousek snědl, neboť kdyby toho roku zabloudil, stačilo, aby si vzpomněl, s kým vejce jedl - a bezpečně se vrátil domů... O velikonoční neděli se podávaly nejlepší pokrmy - pečený beránek, skopové maso, velikonoční hlavička, baba, mazance, jidáše, svítek či ušelo. Nevíte, co jeušelo? Přece omáčka z krupice, vajec, cukru a skořice. A tradici pečených beránků zachováváme i my dodnes, když si pečeme beránky z piškotového těsta... Pondělí velikonoční je název dá se říci moderní, dříve se říkalo Červené pondělí. Tento název byl odvozen od barvy vajec, převážně barvených na červeno. V některých místech tomuto dnu říkali také pomlázka, jinde koleda.
A co to je pomlázka, korbáč, dynovačka, metla, šlehačka, žíla, tatar, to snad je zbytečné vysvětlovat. Důležité je, aby byla spletena z mladých vrbových prutů, protože síla těchto prutů má při dotyku na každého, koho se dotkne, sílu, svěžest a zdraví a navíc vyhání z těla lenost. Pomlázka má také přinést do domu úrodu, blahobyt a štěstí - proto také mládenec, který přišel do domu na pomlázku první, byl nejštědřeji obdarován. Hospodyně si od něho vzala pomlázku a pošlehala s ní všechen dobytek. Na Moravě někde nevymizel zvyk oblévat děvčata studenou vodou, která má člověka očistit od hříchů a osvěžit jeho tělo.
-aj-

Jarní úklid v deseti krocích

12. march 2018 at 13:06 | Rytmus života |  Velikonoce

Svátky jara od A do Z

12. march 2018 at 10:08 | TV Revue duben 2003 |  Velikonoce

Ab ovo

Ab ovo - neboli "od vejce", tak nějak říkali staří Římané, když chtěli naznačit, že vše začíná od začátku, neboli od vajíčka.
Právě vejce je spojeno s nejvýznamnějším křesťanským svátkem - s Velikonocemi. Existuje několik výkladů, proč právě vajíčko se stalo jejich symbolem.
Vejce obsahuje zárodek života, je tedy symbolem plodnosti, úrodnosti a vzkříšení. V předkřesťanských dobách se vajíčko dávalo do hrobu k mrtvému.
Vejce něco skrývá, dovede udržet své tajemství a tím tajemstvím je nový život. A nový život - to je jaro, to je vzkříšení.
Podle legendy Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, a když přišli jednou do statku poprosit o kus chleba, hospodyně měla jenom jedno jediné vajíčko. Upekla ho v popelu a nabídla pocestným. Po jejich odchodu si hospodyně všimla, že se skořápky proměnily ve zlato. Proto začala ve výroční den návštěvy oněch pocestných obdarovávat bližní vejcem.

Datum Velikonoc

Velikonoce jsou spojeny s památkou umučení a vzkříšení Krista a slavily se už v době předkřesťanské. Tehdy ovšem jako jaro, probuzení země, začátek zemědělských prací. když byl na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání, dostal svátek své jméno Velká noc neboli Velikonoce.
Velikonoce navazovaly na svátek pesach - památku vysvobození Židů z egyptského zajetí, který se podle židovského kalendáře slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu.

Kraslice

Omalovaná a ozdobená vejce byla platidlem za blahodárné vyšlehání pomlázkou. Vajíčko muselo být plné a krásné - odtud se vzalo slovo "kraslice". Během let se vyvinula spousta zdobných technik, barevností a vzorů.
Nejrozšířenější technika zdobení je vosková batika. Zpravidla se nanáší včelí vosk a barvy několikrát za sebou. Po nanesení všech vrstev se vosk rozpustí, setře a na vajíčku se objeví barevný vzor.
Některé vzory se leptají kyselinou, jiné se leptají kyselým zelím. další vzory se tvoří plasticky - reliéfně nanášeným voskem.
Někde se na kraslice nalepují miniaturní obrázky, mašličky i jemně stáčené drátky.
Nejčastěji se ovšem vejce barví a pak se na ně nalepí obtisky, nebo se používá tak zvaná přírodní batika - vajíčko se obloží kvítky či lístky, ováže se gázou a pak se povaří v odvaru z cibulových slupek. Jinou barvu dostaneme, když barvíme ve slupkách ze světlé cibule, jinou, když použijeme slupky z červené cibule.
Barvit můžeme také v mladém obilí - pak budou vajíčka krásně zelená.

Co kraj, to jiné zdobení

Nejstarší české kraslice nebyly zdobené ornamenty, vyrývaly se na ně veršíky, které byly lemovány květinami.
Moravská vajíčka vypadala jako vyšívaná - malovaly se na ně růže, granátová jablka, lístky.
Vejce z Podluží bývala fialová, vínová, modrá a černá, na nich se báječně vyjímala bílá kresba.
Na Chodsku se barvila vejce červeně a vzor se do nich vyrýval jehlou.
Na Slovácku se vejce zdobola voskem složitými vzory a mnoha barvami, převládala černá.
(mf)

Tak a zase mám po sebevědomí

22. february 2018 at 12:42 | já |  Zaměstnání
Tak už doopravdy nevím, koho vlastně zaměstnavatelé chtějí. Nemám tak velkou potřebu najít si zaměstnání, ale občas mě napadne odepsat na inzezáty hledající zaměstnance.
Neodpovídám na posty, na které svými možnostmi a schopnostmi nestačím. Moc dobře vím, na co mám nebo nemám.
Chápu, že se na pozice hlásí více lidí, ale dnes jsem už doopravdy naštvaná. Dostala jsem odpověď od jedné (nechci ani jmenovat) instituce, která marně hledá zaměstnance. Jen tak mě prostě odmítli aniž by o mně cokoliv věděli. Koho lepšího by tam už chtěli? Ať si škubnou nohou. Už se nedivím, že to na pracovním trhu vázne. Někde je něco v lidech špatně.
Ať žijí lidské zdroje a jejich slavné profesní životopisy, ze kterých se stejně nic nedozví. Papír (email) snese všechno.
Ale co se budu rozčilovat, chtěla jsem jim jen pomoci, když jsou na tom špatně a chybí jim lidi. Nakonec se zas tak moc nestalo. Se svým časem si umím poradit sama a vlastně nepotřebuju, aby mi s ním hospodařil někdo jiný. Ale to odmítnutí mě pěkně naštvalo.

Co zkusit práci z domova

13. february 2018 at 10:32 | internet |  Zaměstnání

Nenapadlo vás už zkusit práci z domova?

4. prosince 2015 ● 00:00 Blesk

Práce z domova vypadá na první pohled lákavě. Spousta z nás si představuje domácí pohodičku spojenou s pracovními úkoly. Bez shonu a rušivých kolegů z kanceláře. Ve skutečnosti má však i práce z domova své nevýhody. I když pracujete doma, chce to jistou organizaci, chce to pár pravidel, podle kterých se řídit. Musíte být stejně produktivní jako na pracovišti, ale zároveň užívat všech benefitů, které práce z domova přináší. Jak se tedy naučit pracovat efektivně z domova?


Domácí kancelář

Nejdříve je nutné si v domácím prostředí připravit malou pracovnu. Oddělte si pracovní prostor od toho domácího. Nemusí to být samostatná místnost, ale měl by to být jasně ohraničený prostor určený pouze k práci. Snažte se činnosti, které se opakují každý den či týden, dělat vždy v tutéž dobu. Totéž platí i o pracovních schůzkách. Plánujte si je pokud možno všechny v jeden den, ať netrávíte zbytečný čas cestami mimo domov.Pokud nechcete propadnout sociální izolaci, naplánujte si alespoň jedno společenské setkání týdně. S kolegy či obchodním partnerem.

Dbejte o sebe

Strávit celý den v pyžamu zní jistě perfektně, ale berte to tak, že i doma jste vlastně v zaměstnání. Každý den se proto oblečte a upravte. I když budete pracovat doma, stačí pohodlné domácí oblečení. Nicméně už jen to, že svůj mozek přesvědčíte o tom, že je třeba vyměnit spací úbor za denní, vás nastartuje.

Zapomeňte na postel!

Postel není zrovna nejlepší místo pro práci, v kombinaci s počítačem je nepohodlná a nezdravá. Ve svém bytě či domě si vytvořte dočasné pracovní místo, odkud budete vše vyřizovat.

Pracujte, kdy chcete

Ano, je to tak. Pokud nemáte ve smlouvě výslovně uvedenou pracovní dobu, je to jen na vás, jak si svůj čas na práci rozvrhnete. Tak, abyste stíhali pracovní úkoly do stanoveného termínu a v řádné kvalitě. Pokud jste spíše ranní ptáče, vrhněte se do úkolů hned za rozbřesku a odpoledne již můžete mít splněno.

Stanovte si úkoly

V zaměstnání jste museli své povinnosti zvládnout v daný den stůj co stůj. A doma by tomu nemělo být jinak. Chorobné odkládání vznikající z mylného pocitu, že to doděláte "jindy", vás jen vystresuje. V horším případě si koledujete o pěkný průšvih u zaměstnavatele. Mějte i na volné noze stejně úkolů, jako jste plnili v zaměstnání a hlavně je neodkládejte!

Zapomeňte na mobil a internet!

Na začátku pracovní doby se vždy věnujte jen úkolům, které vyžadují maximální soustředění. Neotvírejte internet a nebrouzdejte na Facebooku. Odpojení samozřejmě nezůstávejte celý den. Bohatě stačí dát si po ránu hodinu nebo dvě off-line.

I doma se odpočívá

Je naprosto samozřejmé, že i doma si uděláte pauzu. Připravte si kávu nebo oběd, dejte krátkou procházku nebo jen prostě na pár minut vypněte. Dejte ale pozor, aby se z vaší "chvilky" nestalo celé odpoledne.

Home office není nic pro vás

Zkusili jste si práci z domova, drželi jste se všech rad, ale tento druh práce vám nesedí. Nevadí, věřte, že home office opravdu není pro každého.

Vlastní rajčata a papriky

13. february 2018 at 10:14 | internet 13.2.2018 |  Zahrádka

Chcete letos vlastní rajčata a papriky? Tenhle návod se hodí i pro zahrádkáře začátečníky





dnes 06:00

V únoru to začíná. Zahradnictví se plní semínky a sazenicemi na novou sezónu. Jestli letos chcete mít ta nejlepší rajčata a papriky, pusťte se právě teď do předpěstování. Ukážeme vám, jak na to.

Článek


Už teď? Není to brzy? Za okny je ještě sníh a mráz. Jenže plodiny, které mají dlouhou vegetační dobu, vedle paprik a rajčat to je třeba ještě lilek nebo celer, potřebují víc času. Proto se s jejich předpěstováním začíná už teď, v únoru. O měsíci, který byl našimi předky považovaný za zvlášť krutý, se říká, že co únor zazelená, březen si hájí; co duben zazelená, květen mu to spálí.

Ono to tak docela neplatí. Raději pamatujte na to, že i když vám sazeničky rajčat a paprik pěkně vyrostou, počkejte s jejich přesazením ven až na polovinu května (po "zmrzlých mužích"), předejdete tak tomu, že je skutečně spálí přízemní mrazík.

Nejprve si přečtěte několik základních rad k předpěstování, včetně seznamu pomůcek, které je dobře mít nachystané předem:

Opatřete si semínka paprik a rajčat, různé druhy už teď prodávají v zahradnictví. Potřebovat budete také substrát, i ten koupíte v zahradnictví, zvolit můžete přímo směs na předpěstování. Hodit se vám budou truhlíky nebo speciální malé květináčky z rašeliny určené na předpěstování plodin. Využijete také tác nebo jinou podložku, na kterou květináče postavíte (kvůli odtékání vody při zalévání). K vysetým semínkům můžete zapíchnout dřevěné nebo plastové zápichy, na které si napíšete odrůdu rostlin.

Rozmyslete si také, kde máte v bytě slunné a teplé místo, na kterém budou rostlinky dobře prospívat. Ideální je teplota nad 22°C. Připravte si rovnou i rozprašovač na vodu a malou kropicí konvičku. Rostlinky pak zalévejte vždy odraženou vodou, ledová by jim mohla ublížit.



Vlastní rajčata jsou vždy lepší, než ta z obchodu

Jak předpěstovat rajčata?
Rajčata můžete vysévat v průběhu celého února i na začátku března. Použít lze malé rašelinové květináčky, větší misky i truhlíky. Ty naplňte zeminou. Do malých květináčků vkládejte semínka po jednom, zhruba centimetr nebo dva hluboko. Ve větších truhlících mezi nimi nechte tři až pět centimetrů rozestupy. Pak je opatrně zahrňte zeminou.

Záměrem je vypěstovat silné a odolné sazenice. Vyberte jim proto dobré stanoviště. Ideálním místem je okenní parapet. Pokud k vám ale dopadá příliš přímého světla, mohou sazenice vytahovat do výšky, potom mají slabé a úzké stonky. Na druhou stranu jim nesvědčí ani tmavší místa. Pravidelně semenáčky zalévejte, zvlášť při klíčení nesmí substrát vyschnout. Pozor ale na přemokření. Ideální je při klíčení květináč zlehka (aby větral, tedy ne vzduchotěsně) zakrýt průsvitnou fólií. Díky tomu snáze udržíte na povrchu hlíny stabilní vlhkost.

Jak předpěstovat papriky?


Společně s rajčaty se můžete pustit do předpěstování paprik. Také ty mají dlouhou vegetační dobu. Klíčení semínek můžete urychlit jejich máčením, to platí o paprikových i o rajčatových semínkách. Je to starý a osvědčený zahradnický trik. A není na tom nic složitého.

Semínka máčejte jeden až dva dny. Voda totiž odplaví takzvané inhibitory růstu, jež brání klíčení. Tak to příroda zařídila proto, aby při prvním drobném dešti semínka nevyklíčila a potom v období sucha klíčky neuschly. Poetičtěji řečeno, delší přítomnost vody semena povzbudí ke klíčení.

Někteří zahradníci dokonce místo vody používají bylinný nálev, který semínka nejen naklíčí, ale posílí je pro další růst. Pro máčení semen paprik nebo rajčat se hodí nálev z kozlíku lékařského. Ten podporuje obranyschopnost mladých rostlin a zvyšuje odolnost vůči chladu.

Při výsevu paprik můžete postupovat stejně jako v případě rajčat. Květináče nebo truhlíky postavte na teplé a světlé místo, vhodný je okenní parapet.

Papriky potřebují k dozrání hodně světla a tepla, zvažte, jestli to vaše podmínky dovolují

Přepichování semenáčků


Až budou mít sazeničky rajčat a paprik po dvou lístečkách, je čas je přepichovat do samostatných květináčů nebo kelímků. Když mají rostlinky příliš dlouhý a slabý kořínek, vložte je při přepichování hlouběji do květináče a zeminu přihrňte klidně až po okraj lístečků. Stonky by tak měly zesílit.

Přepíchané semenáčky opět postavte na slunné a teplé místo. Pravidelně je zalévejte. Než je definitivně vysadíte do skleníku nebo ven, můžete je ještě jednou přesadit do větších nádob.

Proč se stresujeme z práce?

13. february 2018 at 9:56 | internet 15.1.2018 |  Zaměstnání

Proč se stresujeme z práce? Tady je 5 tipů, jak se bránit...



Víte, že více než 35 % Evropanů trpí stresem, a většinou z práce? Proč si k sobě připouštíme pracovní stres, když jde "jen" o práci? Kolikrát už jsme si dávali předsevzetí, že se nebudeme nervovat kvůli pracovním komplikacím, když jsme zažili i ty opravdové životní problémy?

Dnešní doba nás jistým způsobem tlačí ke kariérnímu způsobu života, ať už jsme zaměstnancem ve velké korporaci, nebo podnikatelem. Ti z nás, kteří na sobě chtějí pracovat, pak hodnotí svou úspěšnost z dosažených pracovních výsledků. Není to vždy dobře. I cesta je cíl. V Business Leaders Vás vybízíme k práci na sobě a na své kariéře, ale vždy s ohledem především na své zdraví.

Stres hraje v životě zásadní roli. Když ho udržujeme na zdravé úrovni, může nám dokonce pomoci efektivněji pracovat, podpořit zdravou konkurenci a přiměje nás, abychom vyhodnotili problémy a formulovali kreativní řešení. Může ale také současně ztěžovat naši schopnost účinně vykonávat svou práci, a tím snížit naše šance na povýšení či dosažení cílů, negativně zasahuje do vztahů, a především vede k fyzickému onemocnění. Stresové onemocnění je hned po bolestech zad druhým nejčastějším zdravotním problémem vůbec.

Takže, jak najít rovnováhu? Začněme tím, že odstraníme stres, který je zbytečný a který začíná u nás.

1. Komunikujme jasně a efektivně.

Mnoho problémů vzniká v důsledku nedostatečné nebo neúčinné komunikace. Nezaměřujme se pouze na svůj slovní a písemný projev. Naslouchání je zapomínané umění většiny z nás, přitom je tak silnou zbraní. Nezáleží na tom, jaká je naše pozice, silné komunikační schopnosti jsou nezbytné.

Tip: Čtěme pro zlepšování slovní zásoby, maily pišme v rozvitých větách, a ne v heslech, soustřeďme se na komunikační chyby u sebe i u ostatních a poučme se.

2. Delegujme úkoly.

Také patříte k lidem, kteří si myslí, že nikdo jiný nemůže vykonávat i jednodušší úkoly stejně dobře jako vy? Eliminujme spoustu stresu tím, že se prostě naučíme delegovat, přenechávat úkoly jiným. Není nutné, aby jedna osoba vykonávala veškeré úkoly související se svou prací.

Tip: Je účinnější, když se soustředíme na to, co děláme nejlépe, a necháme někoho jiného postarat o zbytek.

3. Neprokrastinujme.

Odkládání se často objevuje ve chvíli, kdy se setkáváme s úkolem, který bychom radši neudělali.

Tip: Přečtěme si knihu Konec prokrastinace.

4. Berme si pravidelně dovolenou.

Dovolená není jen náhradou za prázdniny, které jsme mívali ve škole. Dovolená poskytuje čas uvolnit se, získat novou perspektivu a více se soustředit. Lidé, kteří dlouhodobě pracují bez dovolených, jsou náchylnější k nemocem. Je to upozornění našeho těla, které nám říká, že potřebujeme odpočinek.

Tip: Dovolenou si nahrubo plánujme na celý rok dopředu. Uvidíme tak v kalendáři pravidelné rozložení volných dní a můžeme se na ně pracovně připravit a těšit.

5. Naučme se říkat NE.

Mnoho lidí má potíže říkat ne. Ale nemůžeme na sebe vzít každý projekt, úkol a roli, které se namanou. U projektů, které nespadají do naší oblasti odpovědnosti, zvažme, zda nám pomohou dosáhnout našich cílů v oblasti kariéry. Pokud ne, zdvořile odmítněme nabídku a soustřeďme se na své podstatnější úkoly.

Tip: Naše přehnané snažení se často nesetká s oceněním, protože se od nás neočekává práce ve dne v noci. Začněme trénovat NE u jednodušších úkolů. Říkat občas NE je zásadní pro zdravější život.



© Eva Roudnická

Where to go next